Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Evropský parlament požaduje rychlé přijetí sankcí proti Lukašenkovu režimu

Euroskop, čtk, 16.09.2020

Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali k rychlému přijetí evropských sankcí proti představitelům režimu autoritářského prezidenta Běloruska Alexandra Lukašenka v souvislosti s nedemokratickými volbami a tvrdým potlačováním následných opozičních protestů. Evropští zákonodárci v debatě na parlamentním plénu také zdůrazňovali požadavky na vypsání nových voleb a propuštění všech lidí vězněných po protestech. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podotkl, že unie Lukašenka neuznává jako legitimního prezidenta a sankce přijme do příštího týdne.

Evropská unie neuznala výsledek srpnových voleb, v nichž Lukašenko obhájil mandát. Podle unie nebyly demokratické a spravedlivé a Lukašenkův režim tvrdým potlačováním následných protestů porušuje lidská práva. Unijní diplomacie nyní chystá seznam asi 40 běloruských činitelů, kterým chce zmrazit majetek v EU a zakázat cesty na území bloku.

"Lukašenko by měl být v čele seznamu," řekl šéf europarlamentní frakce liberálů Dacian Ciološ. EU by měla schválit seznam co nejrychleji, dodal. Bělorusové by podle něj stěží pochopili, že Unie hodlá potrestat jiné představitele režimu a hlavního strůjce falšování voleb a násilných represí vynechá.

O sankcích budou příští pondělí jednat unijní ministři zahraničí a seznam má podporu velké většiny zemí, Lukašenko na něm však nefiguruje, neboť řada států mu chce dát čas na zahájení dialogu.

"Pokud chceme, aby Evropa zůstala důvěryhodná, měli bychom sankce schválit před Evropskou radou," řekl europoslancům šéf unijní diplomacie Josep Borrell s odkazem na summit evropských lídrů, kteří se do Bruselu sjedou příští čtvrtek. Pokud by se situace dále zhoršovala, je unie připravena postihy rozšiřovat, dodal Borrell bez upřesnění, zda by mohly dopadnout i na samotného vládce.

EU podle španělského politika nepovažuje Lukašenka za legitimního prezidenta a snaží se běloruský režim přimět k dialogu s opozicí a ukončení násilností. "Komplikuje to fakt, že se Lukašenko soustředí pouze na udržení u moci, v čemž mu zjevně stále více pomáhá Moskva," konstatoval Borrell.

V běloruské metropoli Minsku nyní každou neděli protestuje podle odhadů médií a opozice na 100.000 lidí, kteří volají po Lukašenkově odchodu a vypsání nových voleb. Velká většina diskutujících poslanců tyto požadavky dnes podpořila. Někteří z nich se kromě Lukašenka obraceli i na ruského prezidenta Vladimira Putina, který by podle nich neměl do vývoje v Bělorusku zasahovat. Putin Lukašenkovi slíbil štědrou hospodářskou pomoc a nabídl také asistenci ruských pořádkových sil, pokud by se tvrdě zasahujícím běloruským kolegům situace vymkla z rukou. Podle některých evropských zákonodárců tím může být ohrožena nezávislost Běloruska.

Řada dalších europoslanců zdůrazňovala, že unie musí podporovat běloruskou opozici, jejíž lídři jsou vězněni či vyháněni ze země. Několik politiků hovořilo o tom, že jejich kluby navrhují jednotlivé lídry či celou běloruskou opozici na Sacharovovu cenu, kterou EP každoročně uděluje bojovníkům za svobodu a demokracii.

Borrell dnes připomněl, že Evropská komise již na podporu obětí násilí v Bělorusku a pro tamní média vyčlenila 53 milionů eur (přes 1,4 miliardy korun). Někteří politici jsou však skeptičtí k tomu, zda pomoc neskončí v rukou Lukašenkových úřadů. Několik poslanců vyzvalo, aby si unie připravila daleko robustnější plán hospodářské pomoci pro budoucí běloruský přechod k demokracii. O "Marshallově plánu" pro Bělorusko chce na summitu EU mluvit polský premiér Mateusz Morawiecki.

Autor: Euroskop