18.12.2020
Euroskop, čtk
Ministři životního prostředí zemí Evropské unie se včera shodli na podrobnostech takzvaného klimatického zákona, který EU zavazuje mimo jiné k výraznějším omezením emisí skleníkových plynů než dosud plánovala. O konečné podobě normy počítající s redukcí zplodin do roku 2030 nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990 začnou státy od příštího roku vyjednávat s Evropským parlamentem. Europoslanci se přitom netají, že by chtěli limity ještě přísnější.
Čtvrtečnímu rozhodnutí ministrů předcházelo minulý týden mnohahodinové celonoční vyjednávání lídrů unijních zemí, kteří se na zmíněných limitech shodli až po schválení dodatečných požadavků zejména Polska, ale i Česka a dalších zemí východního křídla EU. Přísnější závazek je podmíněn například tím, že si budou moci země zvolit místo uhlí technologie, které jim vyhovují, ačkoli nejsou označeny přímo za ekologicky šetrné – zejména plyn či jádro. Méně vyspělé státy také mohou spoléhat na zvýšení takzvaného modernizačního fondu, jehož prostřednictvím čerpají peníze z prodeje emisních povolenek.
Norma schválená ve čtvrtek členskými státy je pro EU zásadním nástrojem k dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Unijní země se shodují v cíli, aby v roce 2050 evropský blok neprodukoval žádné emise skleníkových plynů, případně je vyvážil protiopatřeními jako je výsadba nových stromů.
„Pro následující dekádu to znamená zdvojnásobení našeho tempa při plnění klimatických cílů. Všechny členské státy EU budou se budou muset snažit více,“ uvedla po jednání německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová, jejíž země ministerským jednáním v tomto pololetí předsedá. Zástupci unijních vlád ve čtvrtek schválili pouze svou verzi normy a o její konečné podobě je čekají tvrdá vyjednávání s europoslanci. Ti se již dříve usnesli, že emise by EU měla snížit o 60 procent a chtějí i další opatření, s nimiž státy nepočítají.
Autor: Euroskop
