18.05.2021
Euroskop.cz, ČTK
Volání některých zemí Evropské unie po dalším společném stimulu pro ekonomiky zasažené koronavirovou krizí je předčasné. Prohlásila to včera místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová, podle které se nyní musí unie zaměřit na úspěšné využití schváleného fondu obnovy. Část eurokomisařů přitom nezastírá, že balík o objemu 750 miliard eur (přes 19 bilionů korun) může být prvním krokem k trvalému společnému dluhu.
Komise chce první peníze získané bezprecedentní společnou půjčkou rozdělovat mezi členské země od léta. Již nyní však politici některých států v čele s Francií volají po tom, aby vzhledem k očekávaným dopadům pandemie připravil Brusel nový balík stimulů. Parametry výchozího fondu dohodli lídři členských zemí loni v létě po první vlně covidové nákazy, dopady druhé zimní vlny byly však podle zastánců dalšího přísunu peněz do ekonomiky minimálně stejně vážné. Například francouzský ministr pro evropské záležitosti Clement Beaune o víkendu prohlásil, že EU potřebuje další veřejné investice kvůli tomu, aby nezaostala za Spojenými státy. Americký prezident Joe Biden chce do hospodářství kvůli pandemii nalít nevídané čtyři biliony dolarů (84 bilionů korun).
Možná ne poslední společný dluh
„Přijde mi trochu bizarní mluvit o novém stimulačním plánu, o němž nevíme, zda ho potřebujeme, a zároveň toho máme ještě hodně udělat,“ řekla včera Vestagerová francouzskému listu Les Echos. Narážela na stále neúplný seznam zemí, které učinily všechny kroky potřebné ke spuštění fondu. Národní plány obnovy, na jejichž základě bude unijní exekutiva peníze rozdělovat, dosud dostala komise od 17 zemí včetně všech největších ekonomik. Česko mezi nimi jako jediná země visegrádské čtyřky není, česká vláda plán na využití 172 miliard korun z fondu schválila včera.
Ačkoli s rychlým zaváděním dalších podpůrných kroků komise nepočítá, v delším horizontu není podle některých komisařů vyloučeno opakované využití společného dluhu. Tuto myšlenku vedle Francie dlouhodobě podporují zejména jihoevropské státy, proti jsou naopak zejména Nizozemsko, Rakousko či skandinávské země.
Rozdílné názory přetrvávají
„Čím úspěšnější budeme v převádění tohoto fondu do praxe, tím větší bude prostor pro diskuse o zavedení stálého nástroje, zřejmě podobného charakteru,“ řekl minulý týden europoslancům místopředseda EK Valdis Dombrovskis. Podobně se vyjádřil i eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni, podle něhož bude klíčové, zda se státy EU shodnou na zavedení nových daní a poplatků, jimiž chce Brusel společný dluh do poloviny století splácet.
Předběžné diskuse mezi lídry ukázaly, že mají rozdílné názory například na zavádění zvláštní firemní daně, uhlíkového cla či zavádění emisních povolenek pro nová odvětví. Na rozdíl od Česka a dalších států několik zemí navíc zatím neschválilo zvýšení svých záruk za unijní rozpočet, bez něhož si komise nemůže peníze na fond obnovy za nejvýhodnějších podmínek vypůjčit.
Autor: Euroskop.cz
