Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Projev o stavu Unie

Komise, 15.09.2021
Ursula von der Leyen

Přehledně o projevu o stavu Unie od předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová přišla s další projevem o stavu Unie. Hned v úvodu zmínila obrovské odhodlání Evropy překonat problémy, které nastolila pandemie covidu-19. Jako největší hodnotu a ideál, kterého se EU drží uvedla předsedkyně Komise bylo sdílení hodnot a sdílení vakcín takovým způsobem, aby každá část EU měla stejný přístup k vakcínám, které zachraňují životy. Heslem úvodu řeči by se mohlo stát slovo společně. Podle Leyenové se EU rozhodla postupovat společně v přístupu k vakcíně, společně s využitím nástroje NextGenerationEU který má pomoci odvrátit ekonomické ztráty pandemie a nakonec společně v globální environmentální krizi skrze Zelenou dohodu pro Evropu. Důležitý byl ovšem i dodatek, že pandemie covidu-19 ještě není u svého konce a další rok čeká EU zkouška charakteru.

„Plně naočkováno je v EU přes 70 % dospělých. Byli jsme také jediní, kdo se o polovinu své produkce vakcín podělil se zbytkem světa. Evropanům jsme dodali více než 700 milionů dávek a dalších více než 700 milionů jich bylo dodáno do zahraničí, do více než 130 zemí."


Hlavní prioritou EU je urychlit a dokončit očkování světové populace. Ursula von der Leyenová zmínila, že je nutné poskytnout vakcíny i zemím s nízkými příjmy, kde zatím bylo podáno měně než 1 % celosvětových dávek vakcín a Tým Evropa investuje miliardu eur do navýšení výrobní kapacity na bázi mRNA v Africe, kde je závazek EU poskytnout 250 milionů dávek během letošního roku a dalších 200 milionů dávek do poloviny roku 2022. Druhou avšak neméně důležitou prioritou je nepolevit v úsilí proočkovanosti v EU. 

Přestože se často mohlo zdát, že EU nestihla reagovat na dynamicky se vyvíjející se pandemii, protiargumentem by mohl být společný a rychle přijatý digitální certifikát EU. Leyen uvedla, že do 15. září bylo vygenerováno 400 milionů certifikátů.

„Díky společnému úsilí Evropa tento certifikát zrealizovala, zatímco zbytek světa o něm jen mluvil."

Dalším bodem na seznamu byly investice do krátkodobého oživení a prosperity, což zaštítí nástroj NextGerenationEU. Oživení se však bude konat ve světle ambiciózních a nikoliv neuskutečnitelných plánů v podobě digitalizace a Zelené dohody pro Evropu. EU chce tak například reagovat novým evropským aktem o čipech, aby reagovala na současný nedostatek a vybudovala do budoucna suverenitu v této oblasti. Ač se jedná o další velký cíl, vzorem zde může být například projekt Galileo, navigační systém pro více než 2 miliardy smartphonů na světě. 

Co jsme však chtěli po dnešních mladých lidech? Aby omezili sociální kontakty, zůstali v izolaci a učili se z domova. A to déle než jeden rok."


Projev se zaměřil i na mladé lidi, kterým má EU nabídnout nově program ALMA, který má umožnit získat dočasnou pracovní zkušenost v jiném členském státě a který je cílen na mladé lidi, kteří nemají zaměstnání anebo se neúčastní vzdělávání anebo odborné přípravy. Rok 2022 se má stát evropským rokem mládeže a zapojit je do Konference o budoucnosti Evropy, protože budoucnost budou tvořit právě mladí lidé.

Ve světle posledních událostí v oblasti mezinárodní politiky předsedkyně Komise uvedla, že EU stojí za afghánským lidem, zároveň však EU potřebuje evropskou obrannou unii. Prioritou v této oblasti je pak kolektivní rozhodování zlepšení interoperability a kybernetická obrana. 

 

Autor: David Březina