Evropský soudní dvůr výrazně zkrátil dobu řízení

14.02.2006
Objem nevyřízených případů ESD v roce 2005 klesl přibližně o 12 % ve srovnání s loňskem. . Průměrná délka řízení se loni zkrátila o tři měsíce.

Evropský soudní dvůr (ESD), nejvyšší soudní instance v Evropské unii, nyní dokáže vyřídit jeden případ v průměru za téměř 20 měsíců. Průměrná délka řízení se tak loni zkrátila o tři měsíce oproti předchozímu roku a o pět měsíců oproti roku 2003. Vyplývá to ze statistik, které ESD dnes zveřejnil.

Objem nevyřízených případů klesl přibližně o 12 % ve srovnání s předcházejícím rokem a o 24 % během dvou let. V roce 2005 Soudní dvůr totiž ukončil 574 případů, což odpovídá 68,3 % počtu věcí projednávaných k 31. prosinci 2004. Zároveň se snížil počet případů, které mu byly předloženy, a činí 474 věcí ve srovnání s 531 věcmi v roce 2004. Délka řízení o předběžných otázkách se dále významně snížila a činí v současné době 20,4 měsíců ve srovnání s 23,5 měsíci v roce 2004 a 25,5 měsíci v roce 2003. Ke zlepšení situace podle zprávy ESD přispěl zejména příchod nových soudců a urychlení soudních procedur.

Obdobný trend se týká i soudu prvního stupně, který na unijní úrovni řeší hlavně podnikové spory. Loni soud ukončil 610 případů, oproti 361 v předchozím roce. Nicméně průměrná délka řízení se protáhla z přibližně 22 na více než 25 měsíců.

Z celkem 131 odsuzujících rozsudků si nejvíce loni vyslechlo Řecko (20), Lucembursko (16), Francie (13) a Německo (12). Na Českou republiku byla podána první žaloba počátkem letošního roku za to, že stále zcela nesladila svou legislativu a praxi s požadavky EU na uznávání diplomů lékařů a zubařů z jiných zemí EU, kteří nejsou v Česku trvale usazeni. Na spadnutí jsou podle diplomatických zdrojů také další žaloby za směrnice o hluku, o autorském právu a za telefonické seznamy mobilních čísel.

ČR ovšem „boduje“ u soudu prvního stupně, a to díky tuctu žalob budějovického Budvaru proti rozhodnutím Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu EU se sídlem v Alicante, který má na starosti ochranné známky a označení původu. Ve všech případech jde o výhrady týkající se používání názvů Budvar, Budweiser a Bud v rámci nekonečného sporu mezi Budvarem a americkým pivovarnickým koncernem Anheuser-Busch.

Sdílet tento příspěvek