Eurokomisařku čeká trest. Po 7 letech

27.02.2006
Před sedmi lety způsobila pád Evropské komise Jacquesa Santera a vážně uškodila reputaci celé unie. Letos se snad bývalá eurokomisařka Édith Cressonová konečně dočká trestu.

Před sedmi lety způsobila pád Evropské komise Jacquesa Santera a vážně uškodila reputaci celé unie. Letos se snad bývalá eurokomisařka Édith Cressonová konečně dočká trestu za to, že během svého pobytu ve funkci protežovala své známé. Trest to ovšem bude spíš symbolický – měla by totiž přijít o polovinu své evropské penze.

Cressonové je nyní dvaasedmdesát, ze své pověstné bojovnosti ale neztratila nic. Obvinění proti sobě označuje za politicky motivovaná a stěžuje si, že z ní současná evropská exekutiva chce udělat obětního beránka pro média. A samozřejmě tvrdí, že se ve funkci eurokomisařky pro vzdělání a výzkum nedopustila vůbec ničeho špatného.
Právníci Evropského soudního dvora jsou ale jiného názoru.

„Cressonová poskytovala výhody svým osobním přátelům na úkor rozpočtu společenství,“ sdělil soudu minulý čtvrtek Leendert Adrie Geelhoed, takzvaný generální advokát soudního dvora. Eurokomisaři podle něj musí být nejen kompetentní, ale i zcela bezúhonní, což prý nebyl její případ.

Geelhoed proto doporučil soudu, aby ji potrestal odebráním poloviny penze. Z Bruselu dosud Cressonová dostávala každý měsíc zhruba 3400 eur (asi sto tisíc korun). Celou penzi jí podle právníka není správné brát, protože Cressonová prý už trpí kvůli poškozené reputaci, a protože Evropská komise dala případ k soudu až po čtyřech letech. Konečný verdikt se čeká až za několik měsíců. Soudní dvůr se doporučením svých právníků řídit nemusí, ale v 80 procentech případů tak činí.

Cressonová má na kontě několik prvenství. V roce 1991 se stala první ženou v čele francouzské vlády. Ve funkci ale nevydržela ani rok, nejméně ze všech francouzských premiérů. Francouzi si ji vůbec neoblíbili, což přispělo i k propadu jejích socialistů v regionálních volbách roku 1992. O tři roky později se ale dočkala návratu do velké politiky, když v Santerově Evropské komisi získala portfolio školství a výzkumu.

Z pobytu v Bruselu ale netěžila sama. Hned po nástupu do křesla komisařky protlačila svého osobního zubaře Reného Berthelota na místo poradce pro problematiku HIV, ačkoli o tomto tématu prý skoro nic nevěděl. Berthelot během dvou let v kabinetu komisařky dostal zaplaceno v přepočtu skoro 134 tisíc eur (asi čtyři milióny korun) a výsledkem jeho „úsilí“ bylo jen 24 stran poznámek, podle odborníků úplně bezcenných.

Dočkali se ale i další známí. Právník Timm Riedinger získal v roce 1995 tři kontrakty od Evropské komise, dva z nich na výslovnou žádost Cressonové. Ta také měla falšovat zprávy o činnosti komise. Nakonec se ale vše provalilo díky auditorovi Paulu van Buitenenovi. Cressonová pak odmítala výzvy k rezignaci a tvrdila, že podobné věci jsou v Evropské komisi běžné. Krize vyvrcholila hromadným odstoupením celé komise v březnu 1999.

Belgické úřady pak začaly Cressonovou vyšetřovat a v březnu 2003 se Francouzka stala první bývalou eurokomisařkou obviněnou z korupce. O více než rok později ale soud obvinění označil za neprokazatelná. Evropská komise ji až potom zažalovala u Evropského soudního dvora za porušování unijní legislativy.
Cressonová byla vždy zvyklá být středem kontroverzí a skandálů. Většinu z nich si způsobila sama svými nevybíravými poznámkami. Netajila se tím, že jí nevoní „anglosaská“ společnost a často kritizovala Británii, USA a Německo.

Prohlásila, že homosexualita je „anglosaský problém“ a že každý čtvrtý Angličan je homosexuál. Vysloužila si i obvinění z rasismu, když přirovnala Japonce k mravencům. Ani její výřečnost jí ale tentokrát nepomůže k tomu, aby se vyhnula trestu, byť spíš jen symbolickému.

Sdílet tento příspěvek