EK: Mají se zveřejňovat adresáti evropských peněz?

03.05.2006

Některé země například zveřejňují jisté informace o rozdělování zemědělských dotací EU. Ostatní to nedělají.

Evropská komise navrhla zvážit, zda by se mělo členským zemím EU uložit, aby zveřejňovaly jména adresátů pomoci z evropského rozpočtu a částky, které obdrželi. Týkalo by se to zejména těch, kdo dostávají zemědělské dotace či realizují projekty financované z fondů EU.
V „zelené knize“ o průzračnosti se vyslovila také pro jasná pravidla činnosti lobbistů v EU. Zpočátku by si tato profese regulovala svou činnost sama. Teprve kdyby to nešlo, přišla by EK s návrhy povinné registrace a povinného kodexu chování.

Odpovědi na nastolené otázky mají přicházet do konce srpna a budou zveřejňovány na internetu, aby vyvolávaly další úvahy. Po jejich vyhodnocení předloží exekutiva EU na podzim konkrétní návrhy.

Transparentnost ve výdajích by byla podle EK na místě, protože lidé by měli mít možnost zjistit, co se děje s jejich daněmi. Unie by jim také připadala méně odtažitá a nesrozumitelná. Členské státy však musí souhlasit, protože právě ony spravují, samy nebo spolu s EK, 76 procent rozpočtu unie, tedy zhruba 87 miliard eur ročně.

Informace zveřejňuje jen někdo
EK napsala, že zatím si každá země dělá, co chce. Belgie, Dánsko, Estonsko, Francie, Irsko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Slovinsko, Švédsko a Británie například zveřejňují jisté informace o rozdělování zemědělských dotací EU. Ostatní to nedělají. O adresátech peněz z fondů určeným chudším zemím a regionům není žádný přehled. Brusel nemůže členské země nijak nutit, aby informace poskytovaly, ledaže by se pravidla změnila.

Registrovaní lobbisté by měli výhody
EK uznala, že lobbování je a zůstane nedílnou součástí politiky na evropské úrovni. Má však za to, že systém vyžaduje nápravu, aby byl věrohodnější a průzračnější.
Za jednu z možností považuje zřízení dobrovolného registračního systému spravovaného komisí. Registrovaní lobbisté by měli výhody, například by dostávali ze strany EK včasná upozornění o schůzkách či vývoji situace. Sami lobbisté by pak měli sestavit a schválit závazný kodex chování. Porušení zásad registrace nebo tohoto kodexu by vedlo k uplatnění sankcí.
Komisař Siim Kallas se domnívá, že bude lépe nechat profesionálním lobbistům prostor vytvořit vlastní pravidla a možnost profesi regulovat zevnitř. Po určitém čase však bude třeba vyhodnotit, zda se jim to povedlo. Pokud ne, je Kallas ochoten připravit povinnou registraci a povinný kodex chování.
Nejde o malou starost – kolem evropských institucí se pohybuje podle odhadů na 10.000 lobbistů, od odborných firem najímaných klienty, přes profesní svazy a sdružení zastupující různá odvětví a sektory, podniková zastoupení, až po nevládní organizace hájící ekologické či spotřebitelské zájmy.
Komise v „zelené knize“ formuluje řadu otázek týkajících se těchto dvou problémů a také dalších aspektů průzračnosti v jejím počínání.

Autor: vst-iHNed, čtk

Sdílet tento příspěvek