Brusel se o volby oficiálně nestará. Ale sleduje je bedlivě

11.05.2006
Vedení evropských institucí vždy jen opakuje, že hlasování v národních státech je plně v rukou občanů, a pak jen pogratuluje vítězi.

Mohou Brusel vůbec zajímat volby v členských zemích Evropské unie? Oficiálně ne. Vedení evropských institucí vždy jen opakuje, že hlasování v národních státech je plně v rukou občanů, a pak jen pogratuluje vítězi.
Avšak neoficiálně se o volby stará každý. Dříve nebo později totiž dopad rozhodnutí voličů v každé zemi pocítí i v Bruselu.
„Unijní instituce i členské státy si stále více uvědomují, že se všech ostatních týká to, co se děje v jedné zemi,“ tvrdí Guillaume Durand, analytik bruselského Střediska evropské politiky.

Unie sleduje změny

Tou nejpalčivější otázkou pro Brusel je vždy evropská politika volebních soupeřů v každé členské zemi. A to se týká i České republiky.
„Unii musí zajímat, jestli se změní vláda a politika, kterou už zná,“ říká Emerson. „Je celkem jasné, které strany jsou z evropského pohledu vnímány pozitivně a které nikoli. Česká sociálnědemokratická vláda má spíš proevropskou pověst, zatímco ODS bývá přisuzován euroskeptický pohled, hlavně kvůli názorům prezidenta Klause,“ dodává politolog.
I když to unie neříká nahlas, zajímá ji zejména názor na euroústavu a na reformy evropských institucí. Zvlášť pozorná je Evropská komise, která nyní zvažuje, co s ústavou dál. Podle jednoho z jejích úředníků dělá řadě činitelů starosti, že ODS, kterou dosud průzkumy před volbami favorizují, ústavu odmítá.

Komentář od komisařů

Občas ale dají své preference najevo někteří eurokomisaři. Vždy tím vyvolají velké pozdvižení. Hodně kritiky se například sneslo na eurokomisařku pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesovou, když loni v září otevřeně podpořila kandidátku na post německé kancléřky Angelu Merkelovou.

„Vítězství této skvělé političky by bylo výbornou zprávou pro celou Evropu,“ napsala eurokomisařka v jednom z nizozemských deníků. Rozpoutala tím debatu, zda si členové komise mohou podobné projevy vůbec dovolit.
Častěji toho „svého“ kandidáta podpoří některý z premiérů nebo ministrů, sdružených v Evropské radě. „Vždy ale vyjadřuje své osobní nebo stranické preference, nikoli názor unie,“ říká Durand.
Několik evropských politiků tak podpořilo i soupeře v českých volbách.

Volby a frakce

Unijní setkání jsou však na druhou stranu často dějištěm předvolebních klání. Evropští politici se poměrně často snaží využít Brusel pro posílení své pozice a reputace doma. Na každém summitu EU se tak některý z pětadvaceti účastníků bije za zájmy své země hlavně proto, že se v jeho zemi volby blíží.

Autor: Radek Honzák

Sdílet tento příspěvek