Bude mít Evropská unie své muzeum?

25.05.2006

Zastánci muzea EU se nemohou dohodnout s institucemi unie, kde by taková expozice měla sídlit, kdo by ji měl financovat a spravovat, za jakých podmínek by se dala navštěvovat.

Evropské unii bude napřesrok padesát. Takový věk zaslouží oslavu, která se ostatně už chystá. Větší rozpaky však vzbuzuje nápad zřídit v Bruselu stálé muzeum EU. Jeho autoři se nemohou dohodnout s institucemi unie, kde by taková expozice měla sídlit, kdo by ji měl financovat a spravovat, za jakých podmínek by se dala navštěvovat.

U kolébky stojí Antoinette Spaaková, dcera poválečného belgického ministra zahraničí Paula-Henriho Spaaka, považovaného za jednoho z „otců-zakladatelů“ EU, a bývalý komisař Karel Van Miert. Zřídili neziskovou organizaci Musée de l´Europe a vymysleli expozici, která potřebuje kolem 7000 čtverečních metrů. Napřed se snažili marně dostat do opraveného paláce Berlaymont, hlavního sídla Evropské komise, pak jim byly přislíbeny prostory v nových budovách Evropského parlamentu, které se dostavují na Lucemburském náměstí; i tato možnost se však pomalu hatí.

„Parlament byl zpočátku zcela nakloněn, posléze však přišli s představou, že potřebují spíš jen středisko pro návštěvníky, kde by se mohli poslanci setkávat s krajany, a u toho relativně malou výstavu zachycující dějiny společenství,“ posteskl si tajemník Musée de l´Europe Pieter Van Damme. „Mají najednou spoustu důvodů, proč muzeum ne – prý by museli vypsat výběrové řízení, prý by neměli dostatečný vliv na obsah expozice, nehledě na skutečnou posedlost bezpečnostními aspekty.“

Muzeum pomůže občanům uvědomit si význam EU, tvrdí jeho zastánci

Faktem je, že každý týden zaplavují sídlo EP tisíce lidí, kteří se sjíždějí do Bruselu stovkami autobusů z celé Evropy. Obvykle vyslechnou krátkou přednášku v mateřštině, dostanou brožurku a klimbají pak půl hodinky na tribuně některé ze zasedaček, kde se jedná třeba o financování technických plodin nebo o snižování obsahu škodlivin ve výfukových plynech.

„Muzeum by mělo existovat, aby si lidé uvědomovali dějiny Evropy a mimořádné místo EU v nich, jako první a jediné mírové smlouvy, která nebyla diktátem vítězů a proto uspěla,“ vysvětluje Van Damme. Představuje si, že by se začalo v antice, pokračovalo přes Karla Velikého a Jiřího z Poděbrad, a od druhé války by se postupovalo už podrobně, se všemi klady a zápory. Mezi exponáty by nechyběl úlomek berlínské zdi, nebo kabelka, kterou britská premiérka Margaret Thatcherová tloukla do stolku, když v roce 1984 požadovala „zpět své peníze“. Celek by byl maximálně plastický, interaktivní, multimediální, sloužil by i jako vědecké pracoviště, místo pro konference a semináře. Náklady se odhadují na 23 milionů eur (649 milionů korun).

„Jsme přesvědčeni, že něco takového potřebuje jak EU, tak Belgie, zatím však necítíme velkou podporu,“ stěžuje si Van Damme. „Zároveň jsme si jisti, že jednou takové muzeum v Bruselu bude. Nevíme kdy, nevíme kde, ale bude.“
Nyní se jeho spolek soustřeďuje na výstavu k 50. výročí podpisu Římské smlouvy, která bude otevřena nedaleko evropských institucí pod stanem v parku Cinquantenaire napřesrok v září. Bude rozdělena do osmi dílů, provedena v jazycích všech členských zemí, má propojit „velké“ dějiny s osudy jednotlivců, spolyká pět milionů eur. Van Damme si představuje, že právě její úspěch podnítí touhu mít v Bruselu něco takového pořád, na stálo, třeba muzeum…

Autor: čtk

Sdílet tento příspěvek