Evropská unie měla nedostatek vlastních překladatelů

23.07.2005
Evropská komise dosud zaměstnávala převážně externí jazykové odborníky, jejichž kvalita nebyla dostatečná. Tuto situaci chce nyní změnit.

Evropská komise 15 měsíců po jazykovém „velkém třesku“, který působilo rozšíření EU o deset nováčků a devět nových úředních řečí, přijala jen drobné změny ve svém plánu překladatelských služeb. Současně se začíná chystat na přijetí Bulharska a Rumunska. Překladatelská kapacita EK se podle komisaře Jána Figeĺa díky přijetí řady praktických opatření v loňském roce zvýšila, což umožnilo splnit povinnosti vyplývající ze smlouvy.

Od loňského srpna do letošního května překladatelé EK zvládli převést přibližně jeden milion stránek dokumentů do všech 20 úředních jazyků; zhruba třetina připadla na nováčky. Dvě třetiny překladů představovaly prioritní legislativní a politicky důležité texty. K zvládnutí úkolu pomohlo i omezení rozsahu dokumentů z 37 na nejvýše 15 stran.
Ještě v lednu EK hlásila, že na každý z nových jazyků za loňský rok připadlo 18.000 stran (na maltštinu 10.600), nyní skóre v průměru činí 39.000 stran (23.000 u maltštiny).

Zatímco zpočátku se komise musela spoléhat hlavně na služby překladatelů na volné noze, k 1. červnu měla ve svých službách 429 překladatelů, z nichž však dvě třetiny měly pouze dočasné smlouvy. Po 22 překladatelích do maltštiny nejméně bylo češtinářů (45), nejvíce expertů na litevštinu (63).
Cílem EK je mít do konce příštího roku k dispozici 540 vlastních zaměstnanců pro nové jazyky, včetně šedesátky řídících pracovníků.

Největší problémem je kvalita překladatelů. Tu se snaží EK vylepšit i školeními externích překladatelů, jejichž podíl na celkovém výkonu však během uplynulých měsíců postupně klesal. Výdaje na překlady EK stouply po rozšíření z 230 milionů na 320 milionů eur ročně. Více než tři pětiny textů v EK se překládají z angličtiny, necelá čtvrtina z francouzštiny; před pěti lety podíl francouzštiny dosahoval dvou pětin.

Sdílet tento příspěvek