INSTITUCE EU

Instituce EU

V institucionální struktuře jsou čtyři hlavní rozhodující tělesa, která vedou evropskou administraci. Všechny instituce mají svou speciální roli při plnění evropské agendy a nastavování dalších cílů Unie:

  • Evropský parlament (Brusel, Štrasburk, Lucemburk);
  • Evropská rada (Brusel);
  • Rada Evropské unie (Brusel, Lucemburk);
  • Evropská komise (Brusel, Lucemburk, zastoupení po celé Unii).

Činnost těchto institucí je doplněna dalšími orgány:

  • Soudní dvůr Evropské unie (Lucemburk);
  • Evropská centrální banka (Frankfurt);
  • Evropský účetní dvůr (Lucemburk).

Pravomoci a úkoly institucí EU, stejně jako pravidla a postupy, kterými se musí řídit, stanovují základní smlouvy Unie. Existence institucí EU je přímo zakotvena v čl. 13 Smlouvy o Evropské unii (po revizi Lisabonskou smlouvou). Činnost institucí pak podrobněji upravují příslušná ustanovení Smlouvy o fungování EU.

Hlavní orgány EU (Instituce)

  • Evropská rada – tvořena nejvyššími představiteli členských států, kteří na pravidelných zasedáních určují směřování politiky Evropské unie a dávají podněty k jejímu rozvoji. V čele stojí předseda Evropské rady, jež je volen na 2,5 roku s možností jednoho znovuzvolení. Nepřijímá evropskou legislativu, kromě možných smluvních dodatků.
  • Rada EU – zastupuje členské státy. Ministři vlád členských zemí se společně usnášejí na konkrétních politických krocích v oblastech působnosti svých resortů. Mimo pravidelné schůzky ministrů a jejich náměstků Radě napomáhá na pracovní úrovni Výbor stálých zástupců (COREPER).
  • Evropská komise – instituce podporující obecný zájem Evropské unie, je nestranná. Má mnoho funkcí – zejména navrhuje právní akty, pod kontrolou Soudního dvora dohlíží na uplatňování práva Unie, plní rozpočet a řídí programy Unie.
  • Evropský parlament – zastupuje občany Evropské unie. Od roku 1979 jsou europoslanci voleni v přímých volbách. Společně s Radou EU je legislativní institucí, která se podílí na schvalování právních aktů, které se dále realizují v členských státech EU. Rovněž vykonává rozpočtové a kontrolní funkce.

Další orgány EU

  • Soudní dvůr Evropské unie – Zajišťuje výklad a aplikaci evropského práva v členských státech EU a rozhoduje ve vymezených případech o žalobách a otázkách aplikace a interpretace evropského práva. Od roku 1989 je k Evropskému soudnímu dvoru připojen Tribunál, jehož primárním cílem vzniku bylo zmírnit přetížení Soudního dvora převzetím části jeho agendy, zejména co se týče individuálních podnětů. Smlouva rovněž umožňuje zřizovat specializované soudy – v roce 2005 vznikl Soud pro veřejnou službu EU, který se zaměřuje na řešení sporů mezi Institucemi EU a jejich zaměstnanci.
  • Evropská centrální banka – tvoří spolu s národními centrálními bankami tzv. Evropský systém centrálních bank, který má za úkol udržovat cenovou stabilitu a podporuje hospodářské politiky v Unii. Evropská centrální banka spolu s centrálními bankami zemí, jejichž společnou měnou je euro, řídí měnovou politiku Unie.
  • Účetní dvůr – kontroluje účetnictví EU, podporuje zodpovědnost a transparentnost a zastupuje nezávislého ochránce finančních zájmů evropských občanů.

„Poradní“ orgány

  • Hospodářský a sociální výbor – Je poradním orgánem, vyjadřuje názory zaměstnanců, zaměstnavatelů a organizované občanské společnosti na hospodářské a sociální aspekty.
  • Výbor regionů – Vyjadřuje stanoviska regionálních a místních orgánů. Parlament, Rada EU a Komise konzultují Výbor v oblastech, které spadají pod lokální a regionální autority.
  • Evropská služba pro vnější činnost – Jedná se o diplomatickou službu Unie. Napomáhá Vysokému představiteli pro zahraniční a bezpečnostní politiku implementovat evropskou společnou a bezpečnostní politiku.

Jiné specializované orgány

  • Evropská investiční banka – má přispívat k rozvoji vnitřního trhu Unie. Pomáhá dosahovat cílů EU financováním investičních projektů. EIB je majoritním akcionářem Evropského investičního fondu, který pomáhá malým podnikům.
  • Evropský ombudsman – řeší stížnosti občanů na instituce nebo orgány EU.
  • Evropský inspektor ochrany údajů – dohlíží, aby instituce a orgány EU respektovaly právo občanů na soukromí při zpracovávání jejich osobních údajů.
  • Evropský výbor pro ochranu údajů – Nezávislý orgán, která zajišťuje ochranu dat po celé Unii a podporuje kooperaci mezi ochránci dat na národních úrovních.

Interinstitucionální orgány

  • Úřad pro publikace – působí jako „vydavatelství“ institucí EU. Vydává a distribuuje všechny úřední tisky Evropské unie v papírové i v elektronické podobě.
  • Evropský úřad pro výběr personálu – připravuje a administruje výběrová řízení pro výběr pracovníků pro všechny orgány EU.
  • Evropská správní škola –zajišťuje zaměstnancům EU vzdělávání v některých konkrétních oblastech.
  • Skupina pro reakci na počítačové hrozby (CERT-EU) – pomáhá s řízením rizik ohrožujících počítačové systémy orgánů EU. Skupina CERT byla založena 1. června 2011, plně by měla začít fungovat v roce 2012.

Decentralizované orgány a agentury

Na podporu členských států EU a jejich občanů byla zřízena celá řada specializovaných a decentralizovaných agentur. Tyto agentury reagují na potřebu geografické diverzifikace a na potřebu vypořádat se s novými úkoly právního, technického nebo vědeckého charakteru.

Seznam decentralizovaných orgánů a agentur můžete naleznout ZDE.

Autor: Euroskop