29.01.2015
čtk
O návrh nových jmen, která bude možné rychle doplnit na evropský sankční seznam, dnes podle informací čtk s největší pravděpodobností požádají Evropskou diplomatickou službu ministři zahraničí Evropské unie.
Do Bruselu ministry v neděli mimořádně svolala šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová v reakci na sobotní ostřelování města Mariupol, které si vyžádalo tři desítky obětí.
V úterý diplomaty osmadvacítky požádali o zvážení, zda protiruské sankce kvůli zhoršené situaci nepřitvrdit, přímo prezidenti a premiéři zemí EU. Význam společného prohlášení, které není mimo unijní summity obvyklým krokem, ale ve stejný den narušily Atény. Čerstvě jmenovaný levicový premiér Alexis Tsipras dal totiž veřejně najevo, že jeho kabinet nesouhlasí s textem, jehož přípravu koordinoval stálý předseda Evropské rady Donald Tusk.
Rozšíření sankčního seznamu osob, které mají do EU zakázaný vstup a zmrazený evropský majetek, může být podle diplomatů připraveno za týden. Nový seznam vstoupí v platnost poté, co rozšíření potvrdí velvyslanci a je publikováno v oficiálním věstníku EU.
Sobotka: Musíme zvážit efektivnost sankcí
Přitvrzení podoby hospodářských sankcí, které EU spustila loni v létě, by trvalo déle, návrh by teprve museli připravit experti Evropské komise. Tuto otázku tak nejspíš bude řešit až unijní summit svolaný na 12. února. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky je třeba zvážit, zda by nové ekonomické sankce měly při současných tvrdých dopadech klesajících cen ropy na ruské hospodářství na Moskvu patřičný dopad. „Jde o to, aby ten náš postup byl efektivní,“ řekl český premiér.
Na „černé listině“ EU je v tuto chvíli 132 lidí a 28 právnických osob. Celkem 126 osob a 15 entit kvůli činům narušujícím ukrajinskou územní celistvost, šest jednotlivců kvůli podpoře těch, kdo v Rusku rozhodují, a 13 firem, které profitovaly z ruské anexe Krymu.
EU nejspíš prodlouží sankce do konce roku
Podle agentury Reuters, která viděla jednu z verzí návrhů závěrů ministerské schůzky, Evropská unie prodlouží protiruské sankce až do konce letošního roku. Brusel také zvažuje další omezení přístupu Ruska na kapitálové trhy a k vyspělým technologiím. Sankce samotné ale nevstoupí v platnost dřív než koncem března.
Nové sankce, které budou reagovat na zostření bojů na východě Ukrajiny, mají zahrnovat další omezení ruského přístupu na kapitálové trhy a k moderním technologiím, zejména v těžbě zemního plynu a ropy. „Zavedení finančního postihu bude nejjednodušší, hovoří se o státních dluhopisech. To by bylo značně účinné, protože by to podvázalo hospodářský růst Ruska,“ řekl agentuře unijní činitel blízký přípravě sankcí.
Myšlenka odpojení Ruska od mezinárodního systému bankovních transakcí SWIFT se údajně neposuzuje, protože Rusko by mohlo zavést vlastní systém konkurenční tomu globálnímu se sídlem v Bruselu.
EU dlouhodobě zdůrazňuje, že její sankce nejsou cílem samy o sobě, ale mají především dotlačit Moskvu ke změně politiky vůči Ukrajině a ke splnění loňských dohod z Minsku. Západní země v posledních dnech obviňují Moskvu z intenzivnější podpory separatistů na východě Ukrajiny, kteří odmítli dodržovat příměří. Rusko tvrzení, že povstalcům dodává techniku a podporuje je výcvikem i lidmi, vytrvale odmítá.
Autor: Euroskop
