Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Kypr hrozí vetovat jednání o vstupu Turecka do EU

29.07.2005

Jako podmínku si klade bezpodmínečné uznání Kypru Tureckem. Postoj Kypru podporuje Francie a Rakousko.

Zahájení vstupních rozhovorů s Tureckem, plánovanému na 3. října, stojí v cestě řada překážek a není jisté, zda se britskému předsednictví podaří slíbený termín dodržet. Výhrady má zejména Kypr, ale také Francie, Rakousko a další země.


Kyperský prezident Tassos Papadopulos v noci na pátek varoval, že bude vetovat start jednání, pokud Ankara do té doby neuzná plně jeho stát a nebude se vůči ní chovat jako vůči členské zemi EU. Trval na tom, že Turecko musí podepsat protokol o aplikaci celní unie na deset nových zemí "bez jakýchkoli dalších podmínek".


Turecko by mělo tento protokol podepsat v nejbližších dnech; původně se mluvilo o dnešku. Hodlá k němu však připojit prohlášením, ve kterém údajně vyloží, že tento akt nepovažuje za uznání Kyperské republiky. Evropská komise s napětím očekává, jaké formulace bude tento dokument obsahovat, a hodlá na něj případně reagovat vlastní deklarací.


Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tento týden v Londýně zopakoval, že podpis protokolu neznamená uznání Kyperské republiky, tedy řeckojazyčné části ostrova, která loni vstoupila do EU. Ankara jako jediný stát na světě uznává tureckou část Kypru, kterou okupuje od roku 1974.


Britský premiér Tony Blair, nyní předseda EU, na tiskové konferenci s Erdoganem potvrdil, že "z právního hlediska nevede podpis protokolu k uznání Kypru" ze strany Turecka. Británie je jedním z velkých stoupenců přistoupení Turecka k EU a považuje start rozhovorů za důležitý úkol svého půlročního předsednictví.


Kyperský postoj má podporu Francie, Rakouska a po případném vítězství pravicové koalice CDU/CSU v zářijových volbách zřejmě také Německa. Předsedkyně CDU Angela Merkelová ostatně několikrát řekla, že dává pro Turecko přednost "privilegovanému partnerství" před členstvím v EU. Francouzský prezident Jacques Chirac zase slíbil, že o případném budoucím vstupu Turecka do EU rozhodnou Francouzi v referendu.


Hans-Gert Pöttering (CDU), předseda klubu Evropské lidové strany, nejsilnější frakce v Evropském parlamentu, také podpořil kyperskou hrozbu. "Jak může Turecko jednat o přistoupení k EU, aniž by uznávalo jednoho z jeho členů? Jeho partnery při jednání musí být všech 25 členských států," uvedl v prohlášení.


Další komplikací pro Turky je nejistota kolem startu vstupních rozhovorů EU s Chorvatskem. Země jako Rakousko, Maďarsko, Slovensko a Slovinsko daly několikrát najevo, že nemíní zahájit jednání s Tureckem, aniž by začal aspoň současně stejný proces s Chorvatskem, které považují za daleko lépe připravené. Chorvatsko není stále schopno přesvědčit všechny členy unie, že dokonale spolupracuje s haagským tribunálem pro stíhání válečných zločinů v bývalé Jugoslávii, protože dosud nedopadlo obviněného chorvatského generála Anteho Gotovinu.


Všechny tyto komplikace se odehrávají na pozadí rostoucího odporu veřejnosti v EU vůči vstupu Turecka, který hned tak nepoleví. Podle Frasera Camerona ze Střediska evropské politiky "Turecko možná začne jednat, odpor veřejnosti ve Francii, v Německu a v Rakousku však sotva dovolí, aby se stalo členem".


Soudí, že EU se vůči Ankaře dopouští pokrytectví: "Pokud Turky nechceme, měli jsme to říci už dávno, a ne nyní, když jsme jim všechno naslibovali." Z geopolitického hlediska považuje připojení této země k EU za potřebné. "Je třeba dál podporovat Turky, aby pokračovali v nastoupené cestě. Pak by se mohli během desetiletí stát vzorem pro muslimy na celém světě, že lze vybudovat demokratický a tolerantní muslimský stát."