Mass: Albánie musí pokračovat v reformách, pokud chce do EU

20.09.2018
Euroskop, čtk

Německý ministr zahraničí Heiko Maas včera vyzval Albánii, aby tvrdě pracovala na reformách s cílem přesvědčit všechny členské státy Evropské unie, že mohou být příští rok zahájeny přístupové rozhovory. Informovala o tom agentura AP.

Členské státy EU daly „jasně najevo, že červen 2019 neznamená, že rozhovory budou automaticky zahájeny,“ uvedl včera Maas v Tiraně.

Letos v červnu se členské státy EU dohodly na tom, že budou příští rok s Albánií a Makedonií zahájeny přístupové rozhovory do EU. Slib byl ale podmíněn reformami v obou zemích.

Maas: EU očekává konkrétní výsledky

Maas včera zdůraznil, že EU od Albánie očekává konkrétní výsledky týkající se konsolidace právního systému a nezávislosti justice. Maasův albánský protějšek Ditmir Bushati řekl, že jeho země už s Bruselem zahájila proces takzvaného screeningu čili srovnávání legislativy kandidátských zemí s evropským právem, a zdůraznil, že považuje pomoc Německa za „cennou a nenahraditelnou“.

Maas při návštěvě Albánie zároveň vyjádřil obavy z takzvané „korektury hranic“ mezi Kosovem a Srbskem, o které se hovoří v souvislosti s normalizací vztahů mezi oběma státy, což je důležitý předpoklad pro jejich členství v EU.

Existují obavy z „dominového efektu,“ uvedl dnes podle AP Maas. Spolková kancléřka Angela Merkelová se proti směně území mezi Srbskem a Kosovem rázně postavila už dříve.

Možná úprava hranic

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Dosud ho uznalo přes 110 zemí, ale Srbsko a Rusko a pět států EU nikoliv. Vztahy mezi Prištinou a Bělehradem jsou tak nadále napjaté. V roce 2013 se Srbsko a Kosovo zavázaly, že spolu budou pod záštitou EU jednat. Dosud ale významný pokrok zaznamenán nebyl.

Případná dohoda o výměně území by umožnila Srbsku udržet si kontrolu nad severními částmi Kosova, kde žijí převážně kosovští Srbové. Bělehrad by se na oplátku vzdal jihosrbské oblasti Preševského údolí s početným albánským obyvatelstvem.

Tuto cestu naznačovali jak srbský prezident Aleksandar Vučić, tak jeho kosovský protějšek Hashim Thaçi, byť velice opatrně a nepřímo s použitím termínů jako demarkace či korektura původní administrativní hranice mezi Srbskem a Kosovem.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek