Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Evropští vůdci, začněte konečně jednat s Tureckem

01.09.2005

Lidé v Turecku pociťují čím dál silnější zklamání nad široce medializovaným otálením některých lídrů Evropské unie zahájit 3. října jednání o přistoupení, jak bylo domluveno vloni.

Lidé v Turecku pociťují čím dál silnější zklamání nad široce medializovaným otálením některých lídrů Evropské unie zahájit 3. října jednání o přistoupení, jak bylo domluveno vloni. V tureckém veřejném mínění odjakživa existuje skupina, která je přesvědčena, že jejich země nebude do Evropy přijata nikdy a že kdykoli se k členství v EU přiblíží, budou na cestě vystavěny nové překážky.
Někteří z nás se snažili turecké přátele přesvědčovat, že musí mít větší důvěru v EU, klub ctihodných států, jež dodržují své závazky. Brzy se ukáže, zda tato sebejistota byla oprávněná.

Obě podmínky splněny

Evropská rada se 17. prosince loňského roku rozhodla započít přístupová jednání s Tureckem letos v říjnu. Turecké vládě byly stanoveny dvě podmínky: rozsáhlá soudní reforma zaměřená na posílení právního řádu a lidských práv a přijetí pozměňovacího protokolu k Ankarské dohodě, který rozšiřuje celní unii s EU na všechny nové členské státy, včetně Kyperské republiky.
Turecko tyto podmínky splnilo. Soudní reforma vešla v platnost letos 1. června a protokol byl podepsán 29. července.

Otázka Kypru

Formální uznání Kyperské republiky, včetně jejího rozšíření do severní části ostrova, nebylo požadováno coby podmínka zahájení přístupových jednání. Jde totiž o složitou záležitost s vazbou na úsilí generálního tajemníka OSN Kofiho Annana vyjednat úplné urovnání vedoucí ke znovusjednocení ostrova.
Turecko i turecká kyperská komunita vloni přijaly návrhy generálního tajemníka, jež ovšem byly odmítnuty ze strany řeckých Kypřanů. Máme všechny důvody očekávat, že Annan bude brzy ve svých zprostředkovatelských snahách pokračovat.
A máme rovněž všechny důvody očekávat, že otázku dovede k pozitivnímu řešení s dostatečným předstihem před možným vstupem Turecka do Evropské unie kolem roku 2015.

Privilegium?

Tak jako by neměla být kyperská otázka chápána jako překážka zahájení jednání, totéž platí o údajném záměru některých vlád EU dosáhnout toho, aby byla koncepce takzvaného "privilegovaného partnerství" výslovně začleněna do rámce jednání jako alternativa plného členství.
Tento návrh byl diskutován loni v prosinci na schůzce Evropské rady - a byl odmítnut, což vedlo ke zmínce o "jednání s otevřeným koncem" v závěrečném usnesení Rady.
Zmíněná formulace - nepoužitá u žádného předchozího kola rozšíření - mohla sice jít Turecku proti srsti, ale nakonec byla přijata jako onen typ konstruktivní nejasnosti, jenž se v mezinárodní diplomacii tak často využívá.

Jedině členství

Ze samotné podstaty jednání o přistoupení je nicméně zřejmé, že cílem musí být plné členství Turecka.
Bez této vyhlídky by žádná kandidátská země neprošla bolestivým procesem přijímání desítek tisíc pravidel a nařízení, jež obsahuje tzv. acquis communautaire (soubor práva EU). Zajistit, aby tak učinila, je koneckonců hlavním smyslem přístupových rozhovorů.
Je navíc těžké si představit, jaké výhody by bylo možné Turecku v rámci "privilegovaného partnerství" nabídnout, aby přesahovaly jeho dlouhodobý status přidruženého člena EU.
Celní unie uzavřená před deseti lety umožňuje volný obchod se vším zbožím, kromě zemědělského. Turecko je zváno na schůzky Rady, může se účastnit různých programů EU a projevů společné evropské zahraniční politiky.
Coby člen Severoatlantické aliance je rovněž partnerem bezpečnostní spolupráce EU-NATO.
A krom výše řečeného: jako všechny kandidátské země přijímá Turecko také finanční a technickou pomoc na podporu probíhajících reformních programů.
Shrnuto: Kromě plného členství jen stěží existuje v případě tureckého vztahu s EU prostor pro přidanou hodnotu.
Komisař pro rozšíření Olli Rehn to vyjádřil se vší potřebnou jasností: "Budeme-li se držet toho, co jsme si sami rozhodli na nejvyšší politické úrovni v Evropské radě, což bychom měli, jsem uvážlivě přesvědčen, že jednání budou zahájena 3. října."

Dodržme termín 3. října

Tento výrok je ke cti Evropské komise a není třeba k němu mnoho dodávat, kromě zdůraznění toho, že je zodpovědností vlád EU, aby s Tureckem jednaly se spravedlností, již si zasluhují všechny kandidátské země.
Ustupování od formálních rozhodnutí a závazků či přidávání překážek na poslední chvíli by proměnilo věrohodnost Evropské unie ve frašku. Jednání proto musí 3. října začít.
Martti Ahtisaari, bývalý finský prezident, je předsedou Nezávislé komise pro Turecko. Albert Rohan je bývalým generálním tajemníkem rakouského ministerstva zahraničí.
(c) Project Syndicate, 2005.
www.project-syndicate.org