Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Lídři EU opět podpořili směřování balkánských zemí do unie

Euroskop, ČTK, 07.05.2020
Mostar

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie včera podpořili směřování šestice balkánských zemí do evropského bloku a slíbili další pomoc při zotavování jejich ekonomik z koronavirové pandemie. Ve společném prohlášení po videosummitu s balkánskými lídry, v jejichž zemích se snaží posilovat vliv Rusko a Čína, zároveň vyzvali ke sladění zahraniční politiky uchazečů o členství s postoji EU.

Unie dlouhodobě hovoří o rozšíření o Srbsko, Černou Horu, Albánii, Severní Makedonii, Kosovo a Bosnu, jejichž vrcholní představitelé včera na dálku jednali se šéfy států a vlád EU.

Chorvatsko jako předsednická země původně hodlalo v tomto termínu uspořádat v Záhřebu řádný summit, kde se měly podrobně probírat plány na budoucí rozšíření, které bude patrně na programu nejdříve za několik let.

Kvůli covidu-19 však došlo pouze na neformální videokonferenci, na jejímž konci šéfové unijních států a vlád přijali text označený jako Záhřebské prohlášení. Stejně jako při minulých summitech pořádaných v posledních dvou desetiletích potvrdili "jednoznačnou podporu evropské perspektivy západního Balkánu".

Zásadní součástí summitu přitom byla současná spolupráce při boji s koronavirovou nákazou a jejími ekonomickými a sociálními dopady. Část politiků v balkánských zemích tvrdí, že unie se o region dostatečně nezajímá a zdůrazňuje zdravotnickou pomoc, kterou v době nejrychlejšího šíření koronaviru dostalo Srbsko či Bosna z Ruska nebo Číny.

Komise má vytvořit robustní hospodářský a investiční plán

Unijní lídři včera v této souvislost vyzvali Evropskou komisi, aby připravila "robustní hospodářský a investiční plán, jehož cílem bude stimulovat ekonomiky a současně zlepšit jejich konkurenceschopnost a lépe je propojit v rámci regionu a s EU".

Zároveň v narážce na aktivity Moskvy a Pekingu konstatovali, že dosavadní podpora a spolupráce "dalece přesahují rámec toho, co tomuto regionu poskytli jiní partneři". Brusel už v dubnu navrhl uvolnit 3,3 miliardy eur (90 miliard korun) na pokrytí okamžitých potřeb zdravotnictví či odvětví zasažených hospodářským výpadkem.

Srbský prezident Alexandar Vučić, který v březnu veřejně děkoval za koronavirovou pomoc Číně, včera prohlásil, že je jeho země vděčná EU.

Se Srbskem a Černou Horou již EU zahájila přístupové rozhovory, které však v případě Bělehradu komplikuje napětí ve vztazích s Kosovem. Začátek jednání s Albánií a Severní Makedonií schválily unijní země po půlročním odkladu v březnu, jeho podmínkou je však úprava přijímacího procesu, kterou si vymínila zejména Francie. Bosna a Kosovo pak ještě ani nezískaly status kandidáta členství, o který usilují. Nejsložitější se jeví situace Kosova, jehož samostatnost po odtržení od Srbska dosud neuznalo pět unijních států.

Někteří kritici vyčítají EU, že není v ochotě přijmout nové státy jednotná a tím pomáhá posilovat vliv balkánských politiků orientovaných právě na Rusko nebo Čínu. Unie naproti tomu požaduje, aby kandidátské země dovedly do konce reformy zajišťující fungování právního státu a justice, k nimž se včera lídři balkánských států opět přihlásili.

Političtí vůdci EU v další narážce na Rusko a Čínu uchazeče o členství také vyzvali, aby "pokročili k plnému sladění s postoji EU" týkajícími se zahraniční politiky.

Město Mostar v Bosně. Zdroj: Pixabay.com

Autor: Euroskop