14.08.2020
Euroskop, čtk
Možné uvalení sankcí vůči režimu autoritářského běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka proberou dnes ministři zahraničí zemí Evropské unie. EU pohrozila Minsku sankcemi po nedělních prezidentských volbách, které podle ní nebyly svobodné ani spravedlivé. Zatímco některé státy v čele s Německem, které unii předsedá, vyzývají k tvrdšímu postupu, Maďarsko nabádá k opatrnosti a dialogu. K přijetí postihů je přitom potřeba jednohlasné rozhodnutí sedmadvacítky unijních zemí.
Vládní politici z Německa, Rakouska, Švédska či pobaltských států se tento týden veřejně vyjádřili pro zavedení sankcí v reakci na volby, které měly podle nich daleko k demokratickému hlasování. EU by podle úterního společného prohlášení mohla potrestat představitele režimu zodpovědné za použití násilí proti demonstrantům, nespravedlivé zatýkání a falšování výsledků voleb.
Podle diplomatických zdrojů citovaných médii je však nejisté, jak se k otázce sankcí postaví Maďarsko, které dalo najevo ochotu vést s Lukašenkem dialog. Očekává se, že ministři během neformální videokonference připraví podklady pro možné postihy, které by unijní země mohly schválit později během srpna.
Sankce proti Bělorusku již v minulosti zavedeny byly
Unie již v roce 2004 zavedla embargo na dodávky zbraní Bělorusku a uvalila sankce na činitele podezřelé z podílu na tehdejším zmizení Lukašenkových odpůrců. Většinu postihů však EU zrušila před čtyřmi lety, kdy běloruský vládce propustil na svobodu skupinu politických vězňů.
Ministři na žádost Řecka proberou také situaci ve východním Středomoří, kde Turecko obnovilo průzkum těžby ropy a zemního plynu. Atény aktivitu tureckých lodí v oblasti mezi Krétou a Kyprem za zásah do vlastní suverenity a požadují podporu dalších unijních zemí, z nichž většina je zároveň tureckými partnery z NATO.
Autor: Euroskop
