Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

EU neuznala běloruské volby, Rusko pomáhat Lukašenkovi nehodlá

Euroskop, čtk, 20.08.2020

Prezidentské volby v Bělorusku nebyly ani svobodné, ani spravedlivé, a proto nelze uznat jejich výsledek. Shodli se na tom premiéři a prezidenti států Evropské unie na včerejším mimořádném videosummitu věnovaném situaci v Bělorusku. V zemi druhým týdnem pokračují protesty proti oznámenému šestému zvolení Alexandra Lukašenka hlavou státu. Summit se rovněž vyslovil pro uvalení sankcí vůči běloruským představitelům, odpovědným za zfalšování voleb a za potlačování protestů. Rusko podle mluvčího Kremlu nyní nepokládá za nezbytné poskytnout pomoc Bělorusku na základě smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Lukašenko vyzval lídry západních zemí, aby se starali o vlastní problémy. Protirežimní demonstrace v Bělorusku mají již třetí oběť.

"Jsme na vaší straně," vzkázal předseda Evropské rady Charles Michel demonstrantům v Bělorusku, kteří žádají odchod autoritářského prezidenta Lukašenka. Zároveň vyzval běloruské úřady k ukončení násilí a k zevrubnému vyšetření násilností při potlačování protestů.

Prezidenti a premiéři unijních států dospěli k závěru, že v Bělorusku jsou nezbytně nutné nové prezidentské volby, uvedl litevský prezident Gitanas Nauséda, jehož země nyní hostí vůdkyni běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou. Ta před včerejším summitem EU vyzvala "sedmadvacítku", aby výsledky voleb neuznávala.

Německá kancléřka Angela Merkelová v souvislosti s vývojem v Bělorusku odsoudila násilí na vlastním obyvatelstvu a běloruský režim vyzvala, aby zajistil možnost svobodného vyjadřování, a to i formou demonstrací. "Cestu si ale Bělorusko musí najít samo," zdůraznila.

Evropská komise podle své předsedkyně Ursuly von der Leyenové podpoří Bělorusy 53 miliony eur (asi 1,4 miliardy Kč). Tato suma pomůže občanské společnosti, obětem pronásledování a také boji proti šíření nákazy koronavirem.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina uvedl, že Moskva v současnosti nepovažuje za nezbytné poskytnout Bělorusku pomoc na základě smlouvy o kolektivní bezpečnosti. "Nyní taková potřeba (pomoci) není. I běloruské vedení samo uznalo, že momentálně taková potřeba není," řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Popřel také tvrzení o přesunech neoznačené ruské vojenské techniky k Bělorusku. Putin v neděli po telefonátu s Lukašenkem potvrdil, že Rusko je připraveno pomoci se zajištěním bezpečnosti.

Nedostatky v běloruských volbách podle agentury DPA poprvé připustila i Moskva. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova volby "nebyly ideální", pro což podle něj existuje nemálo důkazů.

Lukašenko na závěr dnešního zasedání bezpečnostní rady státu nařídil obnovit klid v zemi. Pohraničníkům přikázal zesílit ochranu státní hranice, aby do Běloruska nemohli proniknout z jiných zemí žoldnéři, zbraně, munice či peníze na financování nepokojů; většina demonstrantů je podle něj placená. Ministerstvo obrany má prioritně sledovat "přesuny vojsk NATO na území Polska a Litvy".

Běloruský prezident zároveň vyzval západní vůdce, aby se nestarali o Bělorusko, ale o problémy ve vlastních zemích. Jeho inaugurace by se podle ústřední volební komise měla odehrát do dvou měsíců.

Koordinační rada v Bělorusku, kterou vytvořila opozice s cílem zajistit klidné předání moci od Lukašenkova autoritářského režimu, si zvolila sedmičlenné předsednictvo. Je v něm mimo jiné spisovatelka Světlana Alexijevičová, která jako první Běloruska byla oceněna před pěti lety Nobelovou cenou. Lukašenko dialog s oponenty odmítá.

Ve vojenské nemocnici v Minsku podle serveru Tut.by zemřel demonstrant, jehož v předchozích dnech v Brestu na západě země postřelili policisté. Jde o oficiálně třetí oběť protestů.

Autor: Euroskop