Evropský globalizační fond bude asi skromnější

28.10.2005
Přední evropští politici se ve čtvrtek postavili skepticky k vizi mnohamiliardového eurofondu, který by měl změkčovat dopad globální konkurence.

Přední evropští politici se ve čtvrtek postavili skepticky k vizi mnohamiliardového eurofondu, který by měl změkčovat dopad globální konkurence na pracovníky. Zdá se jim příliš nákladný a tvrdí, že by odměňoval ty, kteří neprovedli potřebné reformy. Píše o tom agentura Reuters.

Návrh Evropské komise, podporovaný britským premiérem Tony Blairem a francouzským prezidentem Jacquesem Chiracem, měl být ústředním tématem neformálního setkání lídrů zemí EU v paláci Hampton Court nedaleko Londýna.
Cílem fondu neměla být finanční podpora neúspěšných firem, ale pomáhat pracovníkům naučit se novým dovednostem a najít práci v době, kdy evropský průmysl prohrává v globální konkurenci.

Proti dalším výdajům se postavil například odcházející německý kancléř Gerhard Schröder. Německo přispívá nejvíce do unijního rozpočtu a financování fondu by na něj těžce dopadlo.

„Jsem více než skeptický, jak fond navržený předsedou komise Barrosem financovat.“

Estonský premiér Andrus Ansip řekl reportérům, že nevidí smysl fondu, který by odměňoval ty země, které neprovedly ve správný čas strukturální reformy. Stejný názor jako Estonsko, kde se transformace hospodářství po pádu komunismu zasloužila o desetiprocentní hospodářský růst, mají severské země – Švédsko, Dánsko a Finsko – proto také nejsou příliš ochotny fond financovat.

Barroso nepředložil konkrétní čísla. Jeho předchůdce Romano Prodi navrhoval balík sedmi miliard euro na sedm let, nyní se jako průchozí zdá skromnější částka 3,5 miliardy eur na sedm let, mimo běžný rozpočet EU.
Finský premiér Matti Vanhanen navrhl pouze jednu miliardu eur.

„Bude to celkem levné, pokud dokážeme nalézt dohodu o finanční perspektivě. Ale nemůžeme vinit globalizaci z toho, že jsme se nepostarali o vlastní konkurenceschopnost. Musíme sami modernizovat,“ řekl reportérům.

Sdílet tento příspěvek