Unie pokročila v jednání s balkánskými zeměmi

08.11.2005

V pondělí proběhlo první jednání se Srbskem a Černou Horou o Stabilizační a asociační dohodě a zároveň ministři zahraničí EU schválili návrh Evropské komise začít jednat s Bosnou o stejné dohodě.

Srbská metropole Bělehrad v pondělí zažila první kolo jednání mezi Srbskem a Černou Horou a EU o přijetí Stabilizační a asociační dohody. Rozhovory, které byly slavnostně otevřeny 10. října, budou podle odhadů probíhat do listopadu příštího roku a jejich součástí jsou tři oficiální kola jednání a pět technických schůzek. Uzavření Stabilizační a asociační dohody je považováno za předstupeň zahájení jednání o vstupu do EU.

Prvního kola jednání se zúčastnila delegace Evropské komise v čele s Reinhardem Priebem. Předmětem jednání byly kapitoly Stabilizační a asociační dohody, týkající se preambule, regionální a finanční spolupráce a politického dialogu. Rozhovory, týkající se hospodářství a obchodu budou vést Srbsko a Černá Hora odděleně z důvodu značných rozdílů mezi oběma republikami.
Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí rovněž schválili návrh Evropské komise začít jednat s Bosnou o uzavření stejné dohody jako se Srbskem a Černou Horou.

Vlastní jednání budou moci začít až poté, co „pětadvacítka“ také přijme konkrétní pozice pro budoucího jednání. Diplomaté předpokládají, že by se tak mohlo stát ještě před 14. prosincem jako 10. výročím daytonské dohody, která ukončila krvavou občanskou válku.

Bosna je posledním balkánským státem, který ještě oficiálně nenastoupil dlouhou cestu do Evropské unie. Ministři dnes přivítali pokrok v zemi, zejména schválení policejní reformy, která má sjednotit separátní policejní sbory bosenských entit – Republiky srbské a muslimsko-chorvatské federace – ve společnou multietnickou policii. Současně upozornili Sarajevo, že přibližování k EU nadále bude záviset na uplatňování reforem, jakož i na plné spolupráci s haagským tribunálem, včetně vydání všech obviněných ze spáchání válečných zločinů.

Spravedlnosti dosud unikají vůdci bosenských Srbů Radovan Karadžić a Ratko Mladić, podezřelí zejména z masakru bosenských muslimů v Srebrenici.
Uzavření dohody o užších vztazích s EU umožní Bosně nejen rozšíření obchodních kontaktů, ale také čerpání z různých unijních fondů na podporu přiblížení se evropským normám. EU perspektivně počítá s tím, že všechny balkánské země se v budoucnu stanou její součástí.

Sdílet tento příspěvek