Dobudou znovu Turci Evropu?

10.11.2005

Chystané rozšíření Evropské unie zvyšuje zájem o Balkán. Investory láká hlavně Turecko. Zjevně čekají, že půjde vývoj těchto států cestou, jakou prošli noví členové EU, kteří do ní byli přijati loni v květnu.

Do předpokládaného přijetí Bulharska a Rumunska do Evropské unie zbývají jeden či dva roky, datum vstupu Chorvatska do Unie zůstává nejisté. Turecko by do ní zřejmě mělo být přijato až za deset let. Již dnes se však tyto země, zejména posledně jmenovaná, těší zvýšené pozornosti investorů.

Zjevně čekají, že půjde vývoj těchto států cestou, jakou prošli noví členové EU, kteří do ní byli přijati loni v květnu. Modelovým příkladem je střední Evropa. Ta láká investory kvalifikovanou a stále relativně levnou pracovní silou, výhodnou polohou poblíž východních trhů i dotacemi z evropských fondů, které přispívají k vyššímu růstu regionu.

Střední Evropa nabízí velké výnosy i portfoliovým investorům. Postupný pokles úrokových sazeb zvedl výnosy z investic do dluhopisů, ceny akcií několik let výrazně rostou.

PODOBNÝ VÝVOJ lze zřejmě čekat i na Balkáně. Nehrozí proto středoevropským zemím odliv zájmu investorů?

V případě portfoliových investic se zdá, že zatím nikoli. Český, polský a maďarský akciový trh se otřepaly z nedávných ztrát a pokračují v růstu. Budapešťská burza letos posílila asi o 40 %, přírůstek indexu PX 50 pražské burzy činí zhruba 35 %, zatímco Varšava si připsala asi 20 %. Istanbulský index ISE 100 zatím letos posílil přibližně o 32 %, rumunské akcie si připsaly 42,50 % a bulharské přes 34 %. Pokud neklesnou výnosy akcií ve střední Evropě na jednocifernou úroveň, jak očekává řada odborníků, těžko bude tomuto regionu Balkán konkurovat.

Generální manažer Unie investičních společností Martin Hanzlík se odlivu portfoliových investic na Balkán nebojí. „Balkánské země jsou atraktivní. Poklesu zájmu portfoliových investorů o ČR se ale neobávám. Na pražské burze není dost titulů, zajímavých pro investory. Větší zájem o turecké nebo rumunské akcie by se tak neměl v Česku příliš projevit,“ dodává Hanzlík.

Žádný domácí správce zatím přitom podle Hanzlíka nehodlá založit fond, zaměřený na Turecko nebo balkánské země. Podobná investice by totiž byla spojena s měnovým rizikem, na které nejsou domácí investoři příliš ochotni přistoupit.

Stejně jako Hanzlík, také Štěpán Mikolášek z Investiční společnosti České spořitelny soudí, že balkánské státy mohou ovšem vážně konkurovat střední Evropě v boji o přímé zahraniční investice.

VYSOKÉ ÚROKOVÉ SAZBY, které by se měly postupně snižovat na úroveň běžnou ve vyspělých evropských zemích, nahrávají investicím do tureckých, rumunských či chorvatských dluhopisů. V eurozóně a v ČR činí základní úrokové sazby 2 %, na Slovensku 3 %, v Maďarsku 6,25 % a v Polsku 4,50 %. I středoevropské země mají tedy s výjimkou Česka a možná také Slovenska ještě prostor k jejich snižování, na čemž mohou vydělat dluhopisové fondy orientované na tyto státy. Kromě Bulharska, kde se pohybují kolem 2 %, jsou jejich úrokové sazby daleko nižší než v balkánských zemích, které usilují o členství v Unii. V Chorvatsku a na Ukrajině činí základní úroková sazba 9,50 %, v Rumunsku 7,50 % a v Turecku dokonce 14 %.

Není divu, že investory láká. I když může trvat deset let, než bude Turecko přijato do EU, mapují zde situaci správci fondů, kteří dříve vůbec nepředpokládali, že budou v této zemi investovat, napsala agentura Bloomberg.

Pro zahraniční investory jsou atraktivní místní banky, telekomunikační operátoři i další průmyslová odvětví. Příliv investic přispěl k tomu, že turecká ekonomika rostla v posledních třech letech mnohem rychleji než eurozóna. Míra inflace klesla ze 73 % v roce 2002 na zářijových osm procent. Vláda chce letos navíc prodat státní aktiva za 13 miliard dolarů – více než za předchozí dekádu.

Za největší riziko pro Turecko, ale i další rozvíjející se země pokládá Bloomberg růst úrokových sazeb v USA. Vyšší úroky totiž zvyšují zájem o dolarová aktiva. Obavy z dalšího růstu amerických sazeb již ostatně letos vedly ke dvěma masivním odlivům peněz z rozvíjejících se zemí a následnému poklesu kurzu jejich měn, dluhopisů i akcií.

BALKÁN, A ZEJMÉNA TURECKO, jsou zajímavé i pro české investory. Přímé investice do akcií a dluhopisů jsou však přece jen riskantnější, nabídka fondů, specializovaných na balkánské země nebo Turecko, je zatím omezená a zahrnuje jen fondy zahraničních správců denominované v euru či dolarech.

Kdo je ochoten vsadit na pokles tureckých úrokových sazeb, které aktuálně činí 14 %, může si koupit Turecký konvergenční smíšený fond evropské banky HSBC, denominovaný v eurech. Ten může investovat nejméně dvě třetiny nepeněžních aktiv do instrumentů s pevným výnosem. Jde např. o dluhopisy s neinvestičním ratingem a podobné cenné papíry denominované v tureckých lirách, které vydává, nebo jejichž emisi garantuje vláda. Fond smí investovat i do obligací tureckých státních agentur nebo firem. Investice do kombinace převoditelných dluhopisů a opcí je omezena 25 %. Správce může vložit až desetinu majetku fondu do tureckých akcií.

Fond byl založen v letošním roce. Počátkem října činil podle Bloombergu jeho měsíční výnos 8,20 % a za tři měsíce 11,80 %. Pokud by si dokázal podobnou výkonnost udržet, jistě se jeho majetek, který činí pouhých 11,3 mil. eur, brzy rychle zvýší.

Přes letošní výrazný růst jsou turecké akcie poměrně levné. Cena akcií společností z istanbulského indexu ISE 100 v poměru k zisku na akcii (P/E) dosahuje 14. Je tak mírně vyšší než P/E firem tvořících index Morgan Stanley Capital International Emerging Markets, který monitoruje rozvíjející se země a činí 11. Stejný ukazatel v případě českých akcií přitom dosahuje 27.

Turecko je pro investory otevřenější než třeba Rumunsko. A daleko větší. Tržní kapitalizace tureckého akciového trhu činí 108,30 mld. dolarů, což je zhruba dvakrát více než 50,65 mld. dolarů u pražské burzy.

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍM TURECKÝM akciovým fondem, který je možno koupit v ČR, je EMIF Turkey renomovaného správce EMI. Jeho roční výnos dosahuje v dolarech téměř 47 %, po přepočtu na koruny přes 45 %. Zhruba stejné zhodnocení nabízí eurový Fund Stock Istanbul Erste Bank.

Korunové fondy domácích investičních společností se zatím orientují hlavně na střední Evropu. Pokud jim to umožní statut, hodlají nicméně investovat i na Balkáně. Specializovaný „balkánský“ fond ale zatím nikdo – až na jednu výjimku – nechystá.

Některé fondy, např. spravované IS České spořitelny, již v nových členských zemích investují, upozorňuje Mikolášek. Dluhopisový Trendbond, zaměřený na konvergenční země, má v portfoliu asi 3,76 % rumunských státních dluhopisů, podíl chorvatských státních obligací činí 2,50 % a ukrajinských 0,22 %. Akciový Sporotrend téhož správce sází na akcie chorvatské Plivy (1,79 % aktiv), jeho portfolio tvoří z 15 % akcie tureckých firem.

Conseq Investment Management chystá podle Martina Zezuly dluhopisový fond, zaměřený na země, které vstoupily do Unie v roce 2004, a také na Rumunsko, Bulharsko Chorvatsko, Turecko a Ukrajinu, které o vstup do EU usilují. Za potenciálně zajímavou investici pokládá Zezula hlavně Rumunsko a Turecko.

Dobudou tedy znovu Turci díky investorům hledajícím vysoké zisky Evropu či další světadíly? Jde o riskantní investici, jejíž hodnota může značně kolísat. Dlouhodobě by ovšem mohla investorovi díky očekávanému vstupu země do Unie vydělávat. Zůstává nicméně otázkou, zda by měla tvořit hlavní část jeho portfolia.

Sdílet tento příspěvek