Bosna konečně zamířila do unie

14.11.2005

Téměř přesně deset let po podpisu mírové dohody v americkém Daytonu, která ukončila čtyřletou válku, bosenskohercegovští předáci jednají o vstupu své země do Evropské unie.

Téměř přesně deset let po podpisu mírové dohody v americkém Daytonu, která ukončila čtyřletou válku, bosenskohercegovští předáci jednají o vstupu své země do Evropské unie. Dohoda o vytvoření jednotného policejního sboru z října byla podmínkou, aby Brusel otevřel jednání se Sarajevem ohledně stabilizační a asociační dohody, která je předstupněm členství. Nejpravděpodobnějším datem zahájení rozhovorů o této dohodě je 12. prosinec letošního roku.

Bosna, daytonskou dohodou složitě vytvořený státní útvar Bosňáků (Muslimů), Chorvatů a Srbů, má přitom stále problémy fungovat jako jednotný stát. Ačkoliv je na tom podle názoru některých západních diplomatů působících v Sarajevu v mnoha ohledech lépe než třeba Rumunsko, které se má stát členem EU nejpozději v roce 2008. I když oficiální průzkumy neexistují, většina obyvatel Bosny vidí členství v EU jako jedinou možnost obnovy a rozvoje své země.

Tramvaje pro Sarajevo

Česká republika pomáhá Bosně tím, že tu má nejen vojenskou jednotku a policejní poradce, ale i snahou o větší zapojení do ekonomiky. Ukázal to i zájem o víkendovou návštěvu českého premiéra Jiřího Paroubka a podnikatelskou delegaci, která premiéra doprovázela.
„České vojáky tu potřebujeme a jejich práci oceňujeme, ale raději bych viděl více českých investic,“ řekl bosenskohercegovský premiér Adnan Terzić.

České podniky dosud působí v Bosně především v oblasti posílení infrastruktury (například obnova tramvajové a trolejbusové sítě v Sarajevu), nebo v energetice (obnova elektrárny Kakanj), ale zájem je proniknout i do dalších oblastí.
Premiér Paroubek, podle něhož se český zájem o západní Balkán bude v blízké budoucnosti zvyšovat, nabídl bosenským politikům a expertům uspořádání seminářů o české zkušenosti transformace a vstupu do Evropské unie. Bosna nedávno otevřela v Praze své velvyslanectví a obě země nemají ještě ani podepsány všechny základní mezistátní dohody, což má být podle Paroubka napraveno v nejbližší době.

Dnešní dělení nevyhovuje

O víkendu se zároveň v Bruselu konala schůzka lídrů největších osmi bosenských politických stran s politiky EU o změnách bosenské ústavy, která je součástí daytonské dohody. Shoda v Bosně panuje pouze o tom, že současný stav rozdělení na muslimsko-chorvatskou federaci a Republiku srbskou a jejich složité vnitřní členění je nevyhovující.
„Je třeba přejít z fáze budování míru k fázi budování státu,“ vyzval účastníky jednání evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn.

Miliardy investovaných eur

EU má zájem vybudovat v Bosně stabilní stát, proto od konce konfliktu do obnovy země investovala miliardy eur a nyní velí mezinárodním vojenským a policejním jednotkám a školí místní experty.
Z bezpečnostního hlediska Evropská unie považuje za důležité Bosnu stabilizovat, neboť nedávné zatčení tří podezřelých členů teroristické sítě Al-Káida v Bosně nebo snahy albánských pašeráků drog a lidí rozšířit svůj vliv v Bosně svědčí o tom, že jen silný bosenský stát bude schopen podobným akcím bránit. Například do výcviku bosenských policistů nejvíce investují Německo a Británie.

Vstup nejdříve za devět let

Bosenský týdeník Slobodna Bosna odhaduje, že rozhovory o stabilizační dohodě s Evropskou unií budou trvat jeden rok a země by do EU mohla vstoupit asi za osm let po přijetí všech potřebných reforem.
Podmínkou úspěšných jednání je i nalezení a potrestání válečných zločinců, především bývalých vůdců bosenských Srbů Radovana Karadžiče a Ratka Mladiče.

Sdílet tento příspěvek