Chirakův výrok zastínil jednání o EU

24.01.2006
Kontroverzní Chirakův výrok, kterým prezident vyjádřil připravenost Francie použít jaderné zbraně proti kterékoli zemi v odpovědi na teroristický útok, značně zastínil diskusi o evropských financích či budoucím rozšíření unie.

Mělo to být věcné setkání. Německá kancléřka Angela Merkelová se chystala s prezidentem Jacquesem Chirakem ve Versailles projednat budoucnost Evropské unie a otázku íránského jaderného programu. Francouzský hostitel jí částečně pozměnil plány.

Kontroverzní Chirakův výrok, kterým prezident vyjádřil připravenost Francie použít jaderné zbraně proti kterékoli zemi v odpovědi na teroristický útok, značně zastínil diskusi o evropských financích či budoucím rozšíření unie.
Munici získali početní kritici francouzského prezidenta.

Německé opoziční strany žádaly kancléřku, aby se od Chirakových slov distancovala.
„Paní Merkelová musí konečně jasně říci, že Německo francouzské atomové výhrůžky neschvaluje,“ řekl šéf poslanecké frakce Zelených Fritz Kuhn listu Berliner Zeitung. Prohlásil, že Chirakův výrok zbytečně vyostřil situaci okolo íránského jaderného programu.

Jak na jaderný Írán

Obě země spolu s třetím evropským partnerem, Británií, chtějí předat íránský jaderný program k projednání na půdu OSN. To by mohlo znamenat vyhlášení mezinárodních sankcí proti Teheránu. Jejich charakter ale zatím evropské země nespecifikovaly.

Zadrhlý evropský motor

V praktických věcech se ale obě země neshodnou. Například: Jacques Chirac přislíbil ve volbách nižší sazbu daně z přidané hodnoty francouzským restauratérům, tedy ne 19,6, ale 5,5 procenta. U Němců ale nenalezl podporu, ačkoli podle listu Financial Times se chystal při schůzce s kancléřkou „uplatnit veškerý svůj šarm“. Angela Merkelová mu vysvětlila, že většině Němců by se nápad nezamlouval.

Ministři financí ostatních zemí unie francouzský požadavek rovněž nejspíš nepodpoří.
Merkelová nechce v evropské politice experimentovat. Odmítla mimo jiné loňské rady, aby navštívila nejprve Polsko či Pobaltí – a teprve potom Paříž s Bruselem. Stejně tak dala najevo, že se nechystá nahradit volnou osu Paříž-Berlín-Moskva novou orientací na trase Washington-Berlín-Varšava.
Chce spíše učinit z Berlína místo setkávání mezi východní a západní Evropou. Dřívější úzká orientace na Paříž už nevypadá tak lákavě.

Pozice Paříže oslabila

Také Dominique de Villepin, který minulý týden zahájil sérii konzultací v Berlíně, se proto omezil na obecnější fráze. Ústavu zmínil krátce. „Francie neřekla ne Evropě, pouze odmítla Evropu, které už nerozumí,“ uvedl na berlínské Humboldtově univerzitě.

Sdílet tento příspěvek