Bulharský premiér: Korupce nám dveře do EU nezavře

16.02.2006

Bulharsko je úspěšné v lákání zahraničních investic a v ekonomickém růstu, tvrdí premiér Sergej Stanišev.

Korupce v Bulharsku nám dveře do EU nezavře

Jeho vláda plní řadu úkolů uložených Bruselem, aby mohla do Evropské unie vstoupit v prvním možném termínu v roce 2007. V odpovědích na otázky, které premiér HN poskytl před svým příjezdem na dnešní návštěvu Prahy, Stanišev tvrdí, že problémy jako korupce už členství jeho země v příštím roce nezabrání.

HN: Úvodem váš tip: jaké hodnocení dostane Bulharsko na jaře od Evropské komise? Bude na něm záležet datum vstupu země do EU. V kterých oblastech čekáte kritiku a v kterých pochvalu?
Naším cílem je, aby z jarní zprávy odpadly všechny takzvané „červené oblasti“. Ve své poslední zprávě z října minulého roku poukázala komise na pět oblastí, na něž je třeba okamžitě zaměřit úsilí: Svoboda poskytování služeb, Právo společností, Zemědělství, Regionální politika, Justice a vnitřní věci. Bulharsko se na tyto slabiny už zaměřilo, ale sotva se dá očekávat, že by všechny problémy byly úplně vyřešeny během několika měsíců. Důležité je, že postupujeme rychle a správným směrem. Problémy jako boj s korupcí a organizovaným zločinem nelze vymazat rychle. Ty budou patrně vyžadovat dlouhodobé úsilí celé společnosti. Ale i v těchto komplikovaných otázkách jsme již dosáhli parametrů srovnatelných se stavem v členských zemích. Myslím, že by se již neměly využívat jako důvod pro odklad našeho členství.

HN: Institut Economist Intelligence Unit předpovídá, že vaše středolevicová vládní koalice nevydrží do konce volebního období a že růst ekonomiky zpomalí…
Znám nejrůznější předpovědi. Nesmíme zapomínat, že Bulharsko není uzavřený ekonomický systém a že je ovlivňuje stále více se globalizující světová ekonomika. Vládnoucí koalice bude pracovat celé funkční období, což je důležité pro naše členství v Evropské unii. Bulharsko potřebuje v příštích letech silnou a zkušenou vládu se širokou podporou, která bude mít potřebnou autoritu a potenciál. Kromě toho má naše vláda ambice dokázat, že členství Bulharska bude zaručeně pozitivním přínosem pro vývoj celé unie.
Pokud jde o ekonomický vývoj, musím připomenout, že podle očekávaných údajů o ekonomickém růstu za rok 2005 ve výši 5,8 procenta naše země nesporně ve střední a východní Evropě vede. Lídrem regionu chceme být i v roce 2006, kdy bude reálný růst HDP minimálně 5,5 procenta. Pro srovnání: očekávaný růst EU-25 je 1,5 procenta. Značný podíl na růstu HDP měl v roce 2005 průmyslový sektor, který za devět měsíců roku 2005 vzrostl o 7,9 % a překonal tak i očekávaný ekonomický růst. Tato tendence vedla k rekordnímu růstu soukromého sektoru, který již vytváří 80 % přidané hodnoty.
Z makroekonomického hlediska lze hovořit o problému se zvýšeným deficitem běžného účtu. S Mezinárodním měnovým fondem jsme se již dohodli na příslušných opatřeních k překonání tohoto deficitu.

HN: Bulharsko je dosud energetickou mocností Balkánu. Budete ale muset postupně zavřít dva bloky jaderné elektrárny Kozloduj. V jaké fázi je rozhodování o stavbě nové jaderné elektrárny Belene?
Začátkem tohoto měsíce byly otevřeny nabídky účastníků soutěže o elektrárnu Belene (ZAO Atomstrojeksport a Konsorcium Škoda Alliance). Kandidáti předložili počáteční nabídky, které jsou mimořádně objemné. Komise nabídky v následujících měsících pečlivě prostuduje a zhodnotí a bude s každým kandidátem jednat. O budoucnosti elektrárny budeme moci mluvit konkrétněji až za šest měsíců.

HN: Bulharsko v Evropě v poslední době proslulo jako turisticky atraktivní země, na druhé straně obrázek kazí organizovaný zločin a korupce v soudnictví a ve státním aparátu. Jak se daří plnit váš plán z podzimu boje proti těmto jevům a jak vypadá prosazování nového trestního řádu, který jste kvůli tomu přijali?
V letošním roce očekáváme ještě větší zájem turistů. Sám jsem podpořil myšlenku, aby naše země kandidovala na pořadatelství zimních olympijských her.
Přijetí nového trestního řádu nepochybně položilo základy procesu, který nemůže přinést výsledky druhý den po přijetí parlamentem. Výsledek očekávám především v tom, že se vytvoří trvalá občanská netolerance vůči korupčním praktikám na všech úrovních. Frontové linie v boji s korupcí jsou vytyčeny. Každý občan musí vyznávat krédo, že boj proti korupci není jen odpovědnost státu.

HN: Blíží se vstup do EU. Jaké pobídky připravujete pro zahraniční investory? Jak chcete na tomto poli soupeřit s Českem a dalšími středoevropskými státy, kam dosud přicházely největší investice v tomto regionu?
Bulharsko dokázalo, že se již stalo zemí, která může úspěšně soutěžit v získávání cizích investorů. Podle posledních průzkumů nejlepších možností pro vývoz výroby, které provedla poradenská firma A. T. Kearney, je Bulharsko po České republice druhou nejatraktivnější destinací ve střední a východní Evropě. Podle tohoto průzkumu se Bulharsko řadí k lídrům i v celosvětovém měřítku – tam je na 15. místě. Předpokládáme, že v roce 2006 půjde především o investice „na zelené louce“ a že jejich objem přesáhne 2,3 miliardy eur.
Bulharsko má jedno z nejnižších zdanění právnických osob v Evropě – 15 procent. V roce 2005 jsme snížili zatížení podnikatelských subjektů pojištěním zaměstnanců o šest procentních bodů. Toto opatření uvolnilo podnikatelům značné prostředky – přes 300 miliónů eur. Novinky, chystané v tomto směru pro příští léta, se opírají do určité míry o české zkušenosti. Plánujeme dát zákonem zvláštní důraz na podporu budování a rozvoje průmyslových zón a technologických inkubátorů. Důraz budeme klást i na rozvoj infrastruktury, protože si uvědomujeme, že ta není samostatným faktorem, ale aktivní součástí ekonomického rozvoje.

HN: Bulharsko bylo jednou ze zemí, odkud v devadesátých letech odcházely tisíce mladých lidí na Západ a nevracely se. Jak chcete tomuto odlivu mozků zabránit? Máte nějakou politiku k jejich přilákání zpět?
Otázka migrace není specificky bulharská. Je pravda, že v určité etapě vývoje naší společnosti mnoho Bulharů odjíždělo ze země za lepší realizací a vyšším životním standardem. Bylo to u nás obtížné období změn. Dnes mohu s radostí říci, že stále více mladých inteligentních lidí s ambicemi, kteří cestují po světě, se vrací domů, protože před sebou vidí dobrou perspektivu. Bulharsko je již členem NATO, brzy bude součástí Evropské unie, ekonomika se vyvíjí skvěle. To vše jsou faktory, které se v dlouhodobé perspektivě projeví příznivě na životě každého občana. S vědomostmi získanými na elitních světových univerzitách jsou tito lidé konkurenceschopní a adaptibilní. Právě ti se stávají součástí pozitivních změn, které lze u nás pozorovat.

Premiér a šéf postkomunistické Bulharské socialistické strany Sergej Stanišev se narodil v roce 1966 v tehdejším Sovětském svazu. Jeho otec byl Bulhar a matka Ruska. Vystudoval historii na Lomonosově univerzitě v Moskvě a v roce 1999 – 2001 studoval mezinárodní vztahy na prestižní London School of Economics. Ruského občanství se vzdal teprve před šesti lety, když se rozhodl věnovat se politické kariéře.

Sdílet tento příspěvek