20.02.2006
Do Vídně se v pondělí soustředí pozornost kosovských Albánců i Srbů. Začínají tu oficiální rozhovory o budoucím statutu Kosova, dosud oficiálně provincie Srbska, kterou ale do června 1999 spravuje mezinárodní společenství.
Do Vídně se dnes soustředí pozornost kosovských Albánců i Srbů. Začínají tu oficiální rozhovory o budoucím statutu Kosova, dosud oficiálně provincie Srbska, kterou ale do června 1999 spravuje mezinárodní společenství.
Albánská většina jednoznačně prosazuje nezávislost dvoumiliónové provincie, srbská menšina a vláda v Bělehradě jsou ale proti a požadují zaručení menšinových práv pro Srby v Kosovu. Bělehrad navrhuje i rozdělení Kosova, což je nepřijatelné pro Albánce. Srbské enklávy jsou roztříštěné a nenávist mezi oběma národy komplikuje na většině území každodenní spolupráci i život srbské menšiny.
Rozhovory měly začít před měsícem, ale odsunula je smrt kosovského prezidenta Ibrahima Rugovy, kterého nahradil v křesle hlavy provincie umírněný právník Fatmir Sejdiu. I on však nenechal nikoho na pochybách, že cílem albánské většiny v provincii je nezávislost. „Ujišťuji vás, že povedu vyjednávací tým vytvořený prezidentem Rugovou a dokončím proces co nejdříve v roce 2006,“ řekl Sejdiu po svém zvolení poslanci parlamentu před deseti dny.
Dnešní rozhovory začínají zatím na úrovni politických poradců. Obě strany mají totiž základní problém, s jakými východisky na rozhovory přijít. Slaďovat je má tým OSN vedený zvláštním vyjednávačem Martim Ahtisaarim a patronát má tzv. kontaktní skupina velmocí, kde jsou USA, Rusko, Británie, Francie a Rusko. Ahtisaari v dnes zveřejněném rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel tvrdí, že při jednání půjde hlavně o dvě věci: jak zaručit postavení a práva srbské menšiny, a o tom, jakou pozici v Evropě získá Srbsko – podle toho, či a jak bude spolupracovat na řešení kosovské otázky.
Rozhovory by měly skončit ještě letos. „Kontaktní skupina se dohodla, že nakonec by obyvatelé Kosova měli rozhodnout o tom, jak bude vypadat budoucnost. Devadesát procent tvoří Albánci – tak jak myslíte, že to dopadne?“ řekl Ahtisaari v rozhovoru.
Ze srbské strany zazněl nový návrh, který předpokládá odložit konečné rozhodnutí o statutu provincie až o dvacet let. Při jednání o Kosovu v Radě bezpečnosti OSN ho přednesl srbský prezident Boris Tadić, který zároveň nabídl Kosovu širokou autonomii. „Statut Kosova by potom mohl být znovu projednán po dohodnuté době, řekněme po dvaceti letech,“ řekl Tadić.
Albánci ale tento návrh odmítají. „Neměli bychom nechávat další prostor pro řešení kosovské otázky. Potřebujeme dát lidem v Kosovu šanci žít ve svobodě,“ reagoval kosovský premiér Bajram Kosumi.
Kosované nejsou už spokojeni ani s mezinárodní správou OSN a vojáky KFOR. Hlavně OSN je terčem kritiky i častých provokací a útoků, protože v očích kosovských Albánců jim brání v ekonomickém rozvoji a blokuje cestu k nezávislosti například tím, že stále řídí vybírání cel na hranicích a vyjednává nevýhodně hospodářské dohody.
OSN se naopak snaží vytvořit kosovskou státní správu, zavést potřebné demokratické a administrativní standardy, vycvičit policii a celníky, neboť Kosovo je v Evropě nechvalně proslulé jako centrum obchodu s drogami, lidmi nebo kradenými auty. Kosované jsou dosud zvyklí svalovat ekonomickou zaostalost a sedmdesátiprocentní nezaměstnanost na dřívější srbskou nadvládu a nynější správu OSN.
Jak si představují Kosovo
Albánci
Nezávislý stát s vlastním prezidentem je jednoznačným cílem všech politických formací. Liší se jen ve způsobu, jak toho dosáhnout. Radikálové už prosadili několik parlamentních rezolucí o samostatnosti, ozbrojený boj je vyloučen.
Srbové
Chtějí maximálně autonomii Kosova nebo jeho rozdělení na srbskou a albánskou část. Jde jim o zaručení podmínek a práv pro srbskou menšinu v Kosovu. Základem je svoboda pohybu, ochrana historických památek.
