24.02.2006
Podle ředitele EK pro vnější vztahy, Eneko Landaburua, by si Evropská unie na základě veřejného mínění a politického zmatku měla dát pauzu v procesu dalšího rozšiřování.
Zastává názor, že přístupový proces Rumunska a Bulharska musí být úspěšně dokončen. Je také proti přerušení rozhovorů o vstupu do EU s Tureckem a Chorvatskem, po kterém v poslední době volají někteří evropští představitelé. Zásadně se ovšem staví proti zahájení přístupových rozhovorů s Makedonií, která v nedávné době získala status kandidáta vstupu do EU.
„Měli bychom si vážit názoru našich spoluobčanů ve Francii a Nizozemsku, či jiných členských zemích. Jasně ukázali, že nechtějí takovou Evropu, jakou my budujeme“, vysvětlil Landaburu. Jeho názor podle něj z části sdílí i celá Evropská komise. Není podle něj možné rozhodnout o závazné spolupráci s dalšími zeměmi, jež si dělají naděje na budoucí vstup do bloku, aniž by byl určen „budoucí model Evropy“.
Landaburu reagoval na sdělení evropského komisaře Gűntera Verheugena, který tento týden ve svém prohlášení nastínil politický model EU pro následujících dvacet let.
Řešení je v sousedské politice
Landaburu vidí řešení v tzv. sousedské politice, která byla přijata v roce 2003 jako alternativa k dalšímu rozšiřování bloku a zahrnuje státy, jež mají nulovou šanci na vstup do unie. Tato politika zahrnuje šest postsovětských zemí po západ od Černého moře, s výjimkou Ruska a deset přímořských států ve Středomoří od Maroka po Sýrii.
Její součástí jsou bilaterální „akční plány“ pro ekonomické a politické reformy, které by měly být ročně 1,5 miliardou eur z evropských prostředků. Akční plány schválilo osm zemí, s Arménií, Ázerbajždánem, Gruzií, Alžírskem, Lybií, Libanonem a Sýrií EU stále jedná.
Politika podle Landaburua naráží na problémy zejména v arabských zemích, kde existuje velký problém s dodržováním lidských práv. Proto v budoucnu podpoří pouze ty země, ve kterých bude v této oblasti patrný „výrazný pokrok“.
