03.03.2006
Není divu, že při nedávném vídeňském jednání o budoucím statusu Kosova se k ničemu nedospělo. Proces sjednocování vůle dvou znepřátelených kosovských etnik pod záštitou OSN dávno zamrzl a nikde ani známka tání.
Není divu, že při nedávném vídeňském jednání o budoucím statusu Kosova se k ničemu nedospělo. Proces sjednocování vůle dvou znepřátelených kosovských etnik pod záštitou OSN dávno zamrzl a nikde ani známka tání.
Jednání nebylo dobře připraveno a podle většiny pozorovatelů se konalo v nejnevhodnější době.
Albánci neplní nic!
Postoje některých členů tzv. kontaktní skupiny naznačují, že zvítězí zájem jedné strany – albánských nacionalistů. Hrozí, že nebude respektován základní požadavek rezoluce Rady bezpečnosti č. 1244 z června 1999 na řešení krize v rámci široké autonomie při „zachování suverenity a územní integrity“ tehdejší Jugoslávie. Takový vývoj už otevřeně připouštějí vlivné země jako Velká Británie a Francie, jež nevylučují úplnou nezávislost Kosova.
Pro jednání o budoucím statusu nebyly splněny ani ty nejzákladnější předpoklady. Ty vytyčila mise OSN pověřená provizorní správou Kosova v roce 2002 ve formě osmi „standardů“. Ani jeden z nich se uspokojivě neplní.
Především jde o návrat a integraci 160 tisíc uprchlíků, prakticky výhradně kosovských Srbů. Hlavní příčinou je nevůle albánské většiny zajistit navrátilcům bezpečné prostředí.
Nedodržují se ani další standardy – například fungování demokratických institucí. Neadekvátní zastoupení kosovských Srbů se týká všech samosprávných úřadů, proto se v srbských enklávách vytvořily paralelní srbské instituce závislé na Bělehradu. Nepodařilo se transformovat policejní složky ani respektovat vlastnické vztahy, ani vytvořit solidní základ pro tržní ekonomiku. Požadovaný seriózní dialog s Bělehradem zůstává jen zbožným přáním.
Přijde islámská expanze
Místo snahy o dodržování zásady „standardy před statusem“ se novou strategií stále neschopnější OSN stala zásada „standardy a status“.
Toto ustupování albánským a islámským radikálům, jejichž jediným cílem je vyhnání všech Srbů a islamizace pravoslavného Kosova, oprávněně navozuje dojem počátku balkánské kapitulace.
Vyvrcholením této zbabělé politiky se může stát nezávislost Kosova, která dokořán otevře dveře islámské expanzi. Je dobře, že si to někteří – dokonce i čeští – politici uvědomují. Návrh na rozdělení Kosova podle etnických principů je proto jednou z posledních nadějí na spravedlivé řešení. A to i přesto, že kontaktní skupina tuto možnost preventivně vyloučila.
Autor, poslanec KDU-ČSL, je člen zahraničního výboru sněmovny
