02.05.2006
Nové členské státy za dva roky od vstupu do EU zbohatly, ty staré vydělaly na rozšířeném vnitřním trhu.
Nové členské státy za dva roky od vstupu do EU zbohatly, ty staré vydělaly na rozšířeném vnitřním trhu a všechny společně posílily evropskou konkurenceschopnost tváří v tvář rostoucí síle Indie a Číny. K takovému závěru dospívá Evropská komise v obsáhlé ekonomické studii dopadů rozšíření EU o 10 zemí 1. května 2004, která bude zveřejněna tento týden.
Upozorní, že ekonomiky desítky nováčků rostly v letech 1997-2005 průměrně o 3,75 procenta ročně, zatímco „patnáctka“ měla jen v průměru dvouapůlprocentní růst. Nůžky ekonomické prosperity se tedy svírají, i když pomalu a nedostatečně – míra nezaměstnanosti v nových zemích činí nadále v průměru 13,4 procenta, o 5,5 procenta víc než v „patnáctce“.
Komise poukazuje na to, že převzetí evropského práva stabilizovalo ekonomiky nových států. Spolu s vnitřními reformami a nebývalou otevřeností těchto ekonomik to vytvořilo obrovské šance pro podnikání. Obchod představuje v těchto zemích 93 procent hrubého domácího produktu, zatímco v západní Evropě je to 55 procent.
Podíl „patnáctky“ na obchodu „desítky“ vzrostl z 56 procent v roce 1993 na 62 procent loni. Nové země měly v obchodování se starými po celou dobu schodek, který se však postupně zmenšuje; loni činil asi tři procenta jejich HDP.
Přímé zahraniční investice do deseti nových zemí dosáhly v roce 2004 na 191 miliard eur, tedy 40 procent jejich HDP.
Reformy a modernizace v nových členských státech způsobily strukturální změny v celé unii v době, kdy to bylo nejvíc zapotřebí, tedy kdy se vynořily Indie a Čína jako zásadní konkurenti, pokračuje EK. Naznačuje, že lacinější pracovní síly v nových zemích umožnily mnoha západním podnikům stlačit ceny a zůstat konkurenceschopné.
Přesouvání výrob do nových zemí, které bývá často uváděno jako negativní důsledek rozšíření, je diktováno světovou soutěží a docházelo by k němu tak jako tak, uvedli v článku ke druhému výročí komisaři Danuta Hübnerová z Polska a finský Olli Rehn. „Podniky budou vždycky hledat nižší náklady, technické inovace a další faktory, které jim poskytnou výhodu,“ dodali.
Je důležité si uvědomit, že tento pohyb v rámci EU nemusí být vždy pro jedny výhodný a pro druhé škodlivý. Například v automobilovém průmyslu nebo v bankovnictví dochází k vytváření pracovních míst v nových i ve starých zemích, přičemž si podniky posilují své pozice pro globální soutěž. Dynamika v nové části EU má blahodárný účinek v té staré, odkud pochází kapitál.
Autor: rai-ihned, čtk
