Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Turecko: Most, nebo zeď?

05.05.2006

Evropa si před rozhodnutím o přijetí Turecka musí vyjasnit, jakou roli chce na Středním východě hrát, tvrdí Soner Cagaptay, ředitel Tureckého výzkumného programu při Washingtonském institutu pro blízkovýchodní politiku.

Evropská unie, která zahájila před půlrokem vyjednávání s Tureckem o budoucím členství, prověřuje v současnosti soulad tureckých zákonů s unijními předpisy ve všech 35 vyjednávacích kapitolách. Zatím jde vše podle plánu, zní z Bruselu i Ankary.

Tato první fáze rozhovorů by měla skončit letos v říjnu, vážnější potíže se nečekají. Z řady evropských metropolí, zejména z Paříže a Berlína, se nicméně stále silněji ozývá, že Turecko není v EU vítáno. Nedávno se přidalo i Nizozemsko, které chce, aby Komise nehleděla v průběhu jednání pouze na technickou shodu právních norem, ale i na to, zda Turecko stále splňuje i politická kritéria demokracie, dodržování lidských práv a právního státu. Pokud by se objevily v této oblasti problémy, navrhuje Amsterdam, stejně jako Paříž, aby byly přístupové rozhovory přerušeny.

Tyto hlasy doléhají z Evropy až za Bospor a promítají se do nálad turecké veřejnosti. Podle průzkumů veřejného mínění se od roku 2004 podpora vstupu do EU snížila ze 73 procent k 50 procentům. Turečtí politici, pro které byla ještě v minulých měsících Evropa prioritou, se v reakci na tento vývoj obracejí k nacionalistické rétorice a začínají navazovat a upevňovat spojenectví s muslimskými zeměmi na Středním východě. "Evropa používá vůči Turecku a ostatním kandidátům politiku dvojího metru. Co nevadí u evropských zájemců, je trnem v oku v případě Turecka. To se přestává tureckým politikům a občanům líbit. Členství Turecka by Unii přitom prospělo," je přesvědčen Soner Cagaptay z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku.

Proč by Evropská unie měla Turecko přijmout?

První důvod je čistě symbolický. Unie tím podpoří muslimský stát, který je sekulární, demokratický a hlásí se k západním hodnotám. A navíc je státem, který na rozdíl od ostatních muslimských zemí funguje.

EU má ve svém okolí muslimské státy. V Unii je muslimská menšina nejrychleji rostoucí skupinou obyvatel. Evropa se proto musí rozhodnout, jaký chce mít vztah s muslimy jak v EU, tak mimo ni. Vzkaz, který by jim přijetím Turecka poslala, zní: "Když přijmete západní hodnoty, budeme se na vás dívat jako na součást Evropy."

Naznačujete, že by turecké členství mohlo napomoci řešit třeba problémy s muslimskými přistěhovalci ve Francii?

Turecké členství tento problém nevyřeší. Ale nepřijetí Turecka ho zhorší. I když francouzští muslimové nejsou Turci, ale pocházejí ze severní Afriky, debatu okolo Turecka pozorně sledují. Jsou vykořeněni ze společnosti, necítí se být její součástí. Turecké členství z nich neudělá přes noc ideální občany, ale odmítnutí Turecka je ještě více podráždí.

Proč?

EU řekla, že Turecko splnilo Kodaňská vstupní kritéria. Pokud by Unie Turecko přesto odmítla, například z důvodů nedodržování lidských práv či nedostatečného dodržování a vymáhání zákonů, bude to pro evropské muslimy znamením, že pro ně není v Evropě místo. Frustrace francouzských muslimů může vzrůst. Právě ve Francii může mít odmítnutí Turecka nejhorší dopady.

Budou se muslimové cítit dotčeni i v případě, že Unie najde skutečně objektivní argumenty, proč Turecko nepřijmout?

Možná že ne. Ale zatím používá argumenty, které navozují dojem, že je proti muslimům zaujatá.

Jaké?

Třeba ten, že Turecko není součástí Evropy. To je pravda, pokud se na Evropu díváme očima kartografů 19. století. Ale z jejich pohledu nebyl součástí Evropy ani Kypr. Když EU přijala Kypr, ztrácí geografický argument smysl. Dalším z hodně používaných zdůvodnění je chudoba. Turecko je chudá země, ale není chudší než Rumunsko či Bulharsko.

V porovnání s Rumunskem je ovšem Turecko čtyřikrát větší...

Velikost Turecka, to je jediný přijatelný argument. Kdyby Evropa přiznala, že Turecko nemůže přijmout, protože je pro ni příliš velké a ona na ně není připravena, bylo by to něco jiného.

Co ještě, kromě symbolické hodnoty, hovoří pro vstup Turecka do EU?

Třeba energetika. Evropa je závislá na dodávkách energie z Ruska, které využívá své energetické bohatství jako zahraničněpolitický nástroj. Letošní zima byla v tomto ohledu pro Evropu tvrdou lekcí.

Jak může být Turecko v tomto směru Evropě užitečné?

Velmi perspektivní zdroje energie leží v oblasti Kaspického moře. Turecko je jedinou možností, jak se k tomuto bohatství dostat a jak se zároveň vyhnout Rusku. Turecko je rovněž klíčovou trasou pro dopravu ropy a plynu z nalezišť na Středním východě.

Je ale také dlouholetým členem NATO, a tudíž spojencem evropských zemí. Proč by tedy mělo kvůli zajištění dodávek energie vstupovat do EU?

Protože Turecko si může vybrat, jestli poskytne Evropě výhodně své tranzitní koridory do Střední Asie a na Střední východ, nebo se bude chovat jako Rusko. Nakoupí suroviny a pak je do Evropy reexportuje za méně výhodných podmínek. Pokud Turecko nebude členem EU, nebude mít důvod ohlížet se na evropské zájmy.

Třebaže je členem NATO a spojencem Evropy?

Ano. Protože Turecko nevnímá obě organizace stejně. Aliance je něco, co funguje, a proto ho Ankara bere vážně. Navíc pro Turky se NATO rovná Spojené státy. Na EU se dívá obezřetněji, protože s ní bezprostřední zkušenost nemá. Turecko může být spojencem Evropy, ale pokud neuvidí perspektivu uvnitř jejích struktur, nebude mít důvod dávat k dispozici přepravní trasy pro strategické suroviny. Pro Turecko je to hodnota, kterou může prodat, komu chce a za cenu, jakou chce.

I té Evropě, v níž vidí oficiálně svou budoucnost?

Třeba. Pokud jednání o přistoupení ztroskotá, budou mít Turci důvod, aby dali Evropě najevo své rozladění.

Může členství Turecka posílit postavení Unie jako mezinárodně politického hráče?

Ano, zejména na Středním východě. Ale nejdřív si Unie musí odpovědět na otázku, jak má - podle ní - Střední východ vypadat. Zda má zůstat takový, jaký je, nebo jestli se má změnit. Pokud by chtěla EU zachovat v oblasti nynější stav, nemá smysl Turecko přijímat. Pokud bude chtít tlačit Střední východ více k demokracii a hrát v tomto procesu významnější roli, musí Turecko přijmout.

Proč?

Protože vlády zemí v regionu budou pak brát evropské výzvy ke změně vážněji. Uvidí, že Evropa se chce v oblasti angažovat a přijetí Turecka budou vnímat jako první důkaz tohoto úmyslu.

Jenže Evropa se tím stane bezprostředním účastníkem středovýchodních konfliktů...

To je logická nevýhoda tureckého členství. I proto si Evropa musí vyjasnit, zda považuje Turecko za dělicí zeď od nestabilních států jako Sýrie či Írán a zda se chce tamních konfliktů nadále stranit. Nebo zda ho považuje za most k řešení konfliktů, které se jí mohou vrátit jako bumerang, pokud se s nimi nebude nic dělat.

Kdo vidí Turecko jako zeď?

Toto tradiční myšlení má většina Evropanů. Avšak lidé jako britský premiér Tony Blair či někteří politici ve střední Evropě považují Turecko čím dál více za most. Chápou, že jen díky jeho členství se bude moci Evropská unie do dění v regionu zapojit.



Soner Cagaptay, který se v Praze zúčastnil konference Turecko v Evropě - Evropa v Turecku, je historikem a ředitelem Tureckého výzkumného programu při Washingtonském institutu pro blízkovýchodní politiku. Zabývá se vztahy Turecka s USA a Evropou, tureckou domácí politikou a problémem tureckého nacionalismu. Publikuje jak v odborných časopisech, tak i v denících jako Los Angeles Times, Washington Post, Guardian či v týdeníku Der Spiegel. Často komentuje dění na Středním východě i pro televizní stanice CNN, Fox News, Al-Džazíra či BBC.

Související články:
Michel Rocard: Pro Turecko, pro Evropu

Autor: Jan Stuchlík