23.05.2006
Jen asi 45 tisíc hlasů rozhodlo, že v referendu v Černé Hoře vyhráli příznivci samostatnosti. Černá Hora bude prvním evropským státem, který vznikl v 21. století.
/Od našeho zvláštního zpravodaje/
Marko sedí s přáteli v restauraci Podvola ve staré části Podgorice a od nedělního večera slaví. Znějí tu černohorské hrdinské písně, pije se pivo a rakije, hosté zdraví auta s červenou vlajkou nezávislé Černé Hory na střeše.
V referendu bylo pro odtržení od Srbska 55,4 procenta voličů, a tak těsně padla 55procentní hranice, kterou jako podmínku samostatnosti dala Evropská unie.
Pro Marka a jeho kumpány je pondělí prvním dnem nezávislosti, i když oficiální výsledky byly potvrzeny až včera večer. „Slavíme svobodu,“ říká rozesmátý Marko. Podobně jako tisíce dalších lidí si nepřipouští problémy, které nyní nový stát čekají.
Především, země se 650 tisíci obyvateli musí jednat o rozchodu se sedmiapůlmiliónovým Srbskem. Třetina obyvatel Černé Hory se hlásí k srbské národnosti a zdaleka ne všichni Černohorci jsou pro nezávislost, což ukázal těsný výsledek referenda. Třetina lidí žije v chudobě a slibům o ekonomickém zázraku po obnovení státnosti nevěří.
„Nikdo nesmí kvůli výsledku referenda trpět,“ řekl Milo Djukanović, premiér a vůdce hnutí za nezávislost poté, co bylo jasné, že stoupenci společného státu těsně prohráli.
Vláda má připravený scénář přechodu k samostatnosti, který by měl vrcholit přijetím do OSN letos v září. Reakce ze světa ale zatím byly většinou opatrné, nezávislost nového státu přivítali jako první představitelé okolních států, Chorvatska a Makedonie.
Referendum by nemělo nic změnit na fungování turistického průmyslu, jednoho z hlavních zdrojů příjmů. Ceny zůstávají vyšší než v sousedním Chorvatsku. „Letos čekáme rekordní příliv turistů,“ tvrdí ministr turistiky Predrag Nenezić. Turistům se tak bude nejspíš nabízet jen víc suvenýrů spjatých s novým státem.
V Černé Hoře se platí eurem, jeho ekonomika je už teď oddělená od srbské – liší se například v daňových zákonech. V zemi působí řada ruských či italských firem podezřelých z praní špinavých peněz, hovoří se o pašování lidí i drog. Mezi podezřelými je i premiér Djukanović, vyšetřovaný v Itálii kvůli pašování cigaret.
Státní rozpočet, na němž je závislých 70 procent zaměstnanců v zemi, vloni zachránila privatizace telekomu. „Všechno už je rozprodané, země žije z podstaty a je před kolapsem,“ říká Nebojša Medojević, ekonom a dlouholetý kritik Djukanovičovy vlády.
Autor: Martin Ehl
