Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Průzkum: Názor Evropanů na USA se nemění

07.09.2005
Názor Evropanů na USA se i přes snahu amerického prezidenta George Bushe nemění. Většina občanů EU i nadále odmítá Bushovu zahraniční politiku a obává se vedoucího postavení USA ve světě.
Naopak Američané by s unií rádi spolupracovali více a nevadilo by jim, kdyby se z ní stala supervelmoc. Vychází to z rozsáhlého průzkumu uskutečněného v USA a v deseti evropských zemí, včetně Slovenska. Půl roku po Bushově ambiciózní návštěvě Evropy se přibližně polovina Američanů i Evropanů domnívá, že vzájemné vztahy se nezměnily. I když téměř tři čtvrtiny Evropanů nesouhlasí s politikou Bushovy administrativy, protiamerické nálady se v Evropě nezvyšují, uvedl průzkum vypracovaný americkou nadací German Marshall Fund (GMF) a italským institutem Compagnia di San Paolo. Dominantního postavení USA na světové politické scéně se nicméně obává 55 procent Evropanů a chtějí, aby Evropa v otázkách diplomacie a bezpečnosti postupovala více nezávisle. Oproti tomu většina Američanů by chtěla užší spolupráci s EU a dokonce 70 procent dotázaných by uvítalo, kdyby se EU stala podobnou supervelmocí jako USA. "Zjistili jsme, že i přes velké úsilí o nápravu vztahů stále zůstává rozpor v tom, jak vidíme jeden druhého a jak vidíme svět," řekl prezident nadace GMF Craig Kennedy. Političtí představitelé na obou březích Atlantiku podle něj musí dláždit cestu vzájemných vztahů na shodných názorech, například na podpoře demokracie. Lidé v Evropě upřednostňují při šíření demokracie spíš diplomatický tlak než ekonomické sankce, naopak občané USA se kloní na obě strany přibližně stejně. Oba tábory však dávají jednoznačně přednost mírovým řešením. Po vojenské akci by jako první sáhlo jen 15 procent Američanů a pět procent Evropanů. Na obou stranách oceánu se lidé nejvíce bojí ekonomické krize, k čemuž Američané v 71 procentech případů přidávají riziko mezinárodního terorismu. Toho se v Evropě obává jen 53 procent respondentů. Starý kontinent se také o něco častěji bojíme globálního oteplování. Všichni obyvatelé Spojených států nezávisle na tom, k jaké části politického spektra se kloní, považují za největší hrozby pro USA šíření jaderných zbraní, terorismus a islámský fundamentalismus. Stoupenci demokratů se více než republikáni obávají skleníkového efektu, AIDS nebo ekonomické recese. Nedávné odmítnutí ústavy EU ve Francii a Nizozemsku podle průzkumu rozhodně neznamená nedostatek podpory Evropské unii jako celku. Proti myšlence politické unie prý nic nemají ani ti lidé, kteří odmítli ústavu z obavy před ekonomickými problémy nebo imigranty. "Veřejné mínění většiny evropských zemí se ukázalo být statečnější a více nadčasové než většina jejich politických elit," komentoval výsledky Piero Gastaldo z institutu Compagnia. Mírná skepse však začíná pronikat do otázky členství Turecka v EU. Počet odpůrců meziročně vzrostl o devět procentních bodů na 29 procent a 42 procent dotázaných nemá na věc pevný názor. Mezi samotnými Turky podporuje vstup do EU 63 procent lidí, zatímco loni to byl téměř tři čtvrtiny. Obliba Severoatlantické Aliance v Evropě letos poklesla o pět bodů na 56 procent a v USA téměř neznatelně o dva body na 60 procent. Největší propad přízně zaznamenalo NATO v Německu a Itálii. V průzkumu bylo dotázáno přibližně 11.000 lidí v USA, Turecku a devíti zemích Evropské unie (Německu, Francii, Británii, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, na Slovensku a ve Španělsku).