24.04.2014
čtk
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan vyjádřil soustrast potomkům statisíců Arménů, kteří byli povražděni v posledních letech existence osmanské říše na začátku 20. století. Tyto události řada států považuje genocidu, Ankara to ale odmítá. Je to nicméně premiérovo vyjádření dosud nejvstřícnějším gestem směrem k Arménům, kteří žádají, aby Turecko svou vinu za masové zabíjení uznalo.
Erdogan nazval ve svém prohlášení události z doby první světové války „společnou bolestí“ a uznal, že deportace arménských obyvatel měla „nehumánní následky“. Prohlášení bylo zveřejněno v turečtině, arménštině a dalších sedmi jazycích, a to v předvečer 99. výročí arménských událostí.
Pronásledování Arménů se připomíná každý rok 24. dubna, kdy bylo v roce 1915 v tehdejší Konstantinopoli, dnešním Istanbulu, zatčeno přes 200 arménských intelektuálů a představitelů této komunity. Byl to začátek vlny masakrů a deportací, které trvaly až do roku 1917.
Turecko sice uznává, že při vojenských operacích pod Kavkazem tehdy zahynulo na půl milionu Arménů, ale tvrdí, že šlo o výsledek chaosu vyvolaného boji. Už dobová svědectví ale hovořila o cíleném masakru na základě národnosti. Za genocidu uznaly již zabíjení Arménů například Slovensko, Rusko, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Švédsko, Litva, Belgie, Itálie, Vatikán a Kypr, další státy tak učinily polooficiálním prohlášením.
Erdoganovo prohlášení lze chápat jako vstřícný krok, zástupci Arménů a organizací na ochranu lidských práv ale slova tureckého premiéra nepřesvědčila. Zástupci organizace The Armenian National Committee of America například uvedli, že Erdogan se pokouší „umlčet mezinárodní odsouzení a výzvu, aby centrálně plánované a systematicky prováděné vyvražďování a deportace neunikly spravedlnosti“.
Autor: Euroskop
