04.10.2005
Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA přitom podle slov svého šéfa Giovanniho Bisignaniho odhaduje, že letecké společnosti v letošním roce především kvůli ropě prodělají celkově více než sedm miliard amerických dolarů.
České aerolinie se po třech letech ziskového hospodaření propadnou opět do ztráty. „Pokud se nezmění cena ropy, skončí ČSA letos ztrátou kolem 350 miliónů korun,“ potvrzuje Jaroslav Tvrdík, prezident firmy. Národní dopravce přitom loni vykázal zisk ve výši 324 miliónů korun, v roce 2002 pak prodělal přibližně 60 miliónů korun. Podle Tvrdíkových slov plánovaly ČSA náklady na ropu na tento rok ve výši čtyř miliard korun. „Revidovaná čísla však dosahují 5,1 miliardy korun,“ doplňuje.
Také šéfové konkurenčních aerolinek říkají: Vysoká cena ropy nás drtí. Vinu na horším hospodaření má i rostoucí tlak nízkonákladových aerolinií. Jejich podíl na evropské přepravě se nyní pohybuje od deseti do 15 procent.
Tento názor zastává i vedení firem, které letos očekávají zisk. „Budeme rentabilní, ale cena ropy naše hospodářství samozřejmě sráží,“ řekl například Jiří Matoušek, ředitel SAS pro střední Evropu. Také Lufthansa, Air France- KLM, British Airways či SAS Group – tedy leadři na evropském leteckém trhu vykazují rostoucí obrat a zisky.
Daří se však i charterovým leteckým společnostem. Největší charterová firma v Česku – Travel Service bude podle své mluvčí Vlaďky Dufkové tento rok určitě rentabilní. „K poslednímu srpnu jsme vykázali zisk kolem 25 miliónů korun,“ říká Dufková. V černých číslech skončí i Charter Air (dříve Fischer Air).
Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA přitom podle slov svého šéfa Giovanniho Bisignaniho odhaduje, že letecké společnosti v letošním roce především kvůli ropě prodělají celkově více než sedm miliard amerických dolarů.
To, že jsou evropské konkurenční letecké společnosti v zisku, nepovažuje Tvrdík za důkaz svého špatného hospodaření. „Řada z dopravců již dokončila nebo právě dokončuje restrukturalizaci firmy. V Českých aeroliniích začíná tento proces teprve probíhat. Jsem přesvědčen, že až skončí, budeme opět v plusu,“ vysvětluje svůj pohled na hospodaření svých konkurentů Tvrdík.
Dává mu za pravdu i situace ve švýcarské letecké firmě Swiss International Air Lines. Lufthansa, která letos na jaře firmu převzala, chystá totiž důkladnou organizační změnu.
Ačkoli se evropské aerolinie musí potýkat s rostoucí cenou ropy a tlakem low-costových dopravců, stále si stojí dobře ve srovnání s americkou konkurencí. A to i přesto, že podle průzkumu z roku 2001 existuje v Evropě na pasažéra čtyřikrát více aerolinií než v USA.
V USA jsou již čtyři ze sedmi největších aerolinií pod ochranou před věřiteli. Kromě vysokých cen benzínu musí totiž zaoceánské firmy čelit mnohem většímu tlaku levných leteckých společností, než je tomu na starém kontinentu. Podíl low-costů na americkém trhu již dosahuje třiceti procent.
Potíže ale americké společnosti mají také kvůli tomu, že příliš pomalu reagovaly na krizi leteckého průmyslu, kterou způsobily teroristické útoky v září 2001. Evropská konkurence naopak reagovala rychleji. Německá Lufthansa sice dlouho po útocích byla ještě ve ztrátě, pomalu se jí ale podařilo opět postavit na nohy. Musela ale propustit část zaměstnanců.
Jak hospodaří letecké společnosti v Evropě
