EU k dohodě o délce pracovní doby stále nedospěla

09.12.2005
Celou agendu nyní britské předsednictví předá rakouským činitelům, jejichž země převezme vedení unie 1. ledna 2006.

Britské předsednictví neuspělo u ministrů práce a sociálních věcí členských zemí EU z kompromisním návrhem směrnice, která by upravovala délku pracovní doby v EU. Podle účastníků schůzky ovšem ministři nikdy nebyli tak blízko k dohodě jako ve čtvrtek.

Britové navrhovali ponechat platnou zásadu, která určuje, že maximální týdenní pracovní doba nesmí překročit 48 hodin. Výjimečně však mohou členské státy povolit delší pracovní dobu, pokud to umožňují kolektivní smlouvy nebo národní legislativa. Pro takový případ obsahuje návrh řadu ochranných opatření, včetně zákazu vnutit zaměstnanci delší pracovní dobu při uzavírání smlouvy a práva zaměstnance ji kdykoli bez následků odmítnout.

A právě tato podmínka byla hlavním důvodem zamítnutí návrhu, podpořilo ho jen 10 z 25 členských zemí EU. Proti návrhu se například ostře ohradilo Německo, Francie nebo Švédsko. Naopak ministři ČR i Slovenska návrh podpořili.

Británie navrhla schválit zvláštní prohlášení, v němž by státy konstatovaly, že se nedohodly na časovém limitu trvání výjimky. Zároveň by uvedly, že budou usilovat o její postupné opouštění, až by se stala zcela zbytečnou.

Návrh obsahuje také limit 65 hodin týdně jako nejvýše přípustného maxima a připouští kumulaci několika pracovních poměrů. Pohotovostní pobyt na pracovišti nemá být do pracovní doby započítáván, pokud zaměstnanec nepracuje; jinak se lze dohodnout v kolektivních smlouvách.

Proti návrhu se vyslovily Francie, severské země, Portugalsko, Španělsko, Kypr a Maďarsko. Řada dalších zemí ho podpořila. „Česká republika má pár formulačních výhrad, ale jinak nám návrh vyhovuje; po dlouhé době je to vykročení správným směrem,“ řekl náměstek ministra práce a sociálních věcí Čestmír Sajda.

Spor o pracovní dobu, typický pro rozkol v nazírání zemí EU na sociální politiku, se táhne již mnoho měsíců a případnou ministerskou dohodou zdaleka neskončí. Ve druhém čtení se musí ještě vyslovit Evropský parlament, který prosazuje méně pružnou alternativu. Celou agendu nyní britské předsednictví předá rakouským činitelům, jejichž země převezme vedení unie 1. ledna 2006.

Sdílet tento příspěvek