09.12.2005
Loni všech 25 zemí poskytlo pomoc za téměř 62 miliard eur. Podporu stále častěji získávají celé sektory.
Objem státní pomoci v Evropské unii i přes sliby členských států neklesá. Loni všech 25 zemí poskytlo pomoc za téměř 62 miliard eur (asi 1,8 bilionu Kč). Změnil se ale cíl podpory. Zatímco dříve mířila podpora většinou konkrétním společnostem, nyní vlády podporují spíše celé sektory, například životní prostředí nebo zemědělství. Vyplývá to z vyjádření Evropské komise.
Podstatná část celkové sumy státní podpory je poskytována ve starých členských státech. Desítka nových členských zemí loni za státní podporu utratila 5,2 miliardy eur (asi 150 miliard Kč), tedy ani ne třetinu toho, co samotné Německo. ČR loni poskytla pomoc ve výši téměř 12 miliard Kč, Slovensko zhruba polovinu této částky.
V poměru k výkonu ekonomik je však výše státní pomoci v nových zemích EU vyšší. V průměru dosahuje 1,09 procenta HDP proti 0,57 procenta ve starých členských zemích. Podle tohoto ukazatele dává v unii na státní pomoc nejvíce Malta, Finsko, Kypr a Polsko, naopak ČR se s 0,41 procenta řadí mezi nejvíce ukázněné země.
Pomoc české vlády směřuje především do zemědělství a výroby, okrajově také do těžby uhlí, služeb a rybolovu. Celková částka loni dosáhla 352 milionů eur (kolem 11 miliard Kč). Na Slovensku se celková částka vyšplhala na 212 milionů eur (asi osm miliard slovenských korun) a příjemci byly v drtivé většině výrobní podniky.
Na snižování státní podpory vytrvale tlačí Evropská komise a dohodly se na tom i samotné členské státy. Podle komisařky pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesové se některé země skutečně snaží objem státní pomoci omezit, jiné to však nečiní. „Jsem zklamána skutečností, že se celkový objem podpor vyplácených v EU nesnížil,“ řekla.
Evropská komise především hlídá, zda státní dotace nenarušují hospodářskou soutěž. Nejsledovanější jsou proto podpory větším firmám, které působí ve více zemích EU. Pokud EK shledá některou dotaci jako protiprávní, musí se příslušné peníze vrátit. Od roku 2000 takto komise rozhodla o vrácení 9,4 miliardy eur (přes 270 miliard Kč). Do konce června letošního roku však byly skutečně vráceny jen necelé dvě třetiny této částky.
Relativně tolerované jsou v EU dotace na inovace či výzkumné projekty firem. Naopak komise nerada vidí snahu některých vlád zachraňovat problémové podniky před zánikem, což byla dřív nejčastější forma státní pomoci. Nyní na pomoc konkrétním firmám nebo problémovým odvětvím (například těžba uhlí) směřuje již jen čtvrtina prostředků na státní pomoc. Naopak tři čtvrtiny míří na vytčené plošné cíle, mezi které patří především životní prostředí, regionální rozvoj, výzkum a vývoj nebo malé a střední podniky.
