Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Unie tlačí na jednotné daně firem

14.12.2005
Pokud se komisi podaří harmonizaci prosadit, Česko přijde o značkou část ze 150 miliard korun z daňových výnosů, tvrdí europoslanec Ivo Strejček.

Myšlenka jednotných evropských daní dostala výrazný impuls. Evropští poslanci včera podpořili harmonizaci daňového základu firem. Návrh italského poslance Piera Luigi Bersaniho by snížil byrokracii, odstranil problém s dvojím zdaněním a omezil daňové úniky.

"Pokud se komisi podaří harmonizaci prosadit, Česko přijde o značkou část ze 150 miliard korun z daňových výnosů, které vybírá z příjmů firem," tvrdí ovšem poslanec Evropského parlamentu za ODS Ivo Strejček.
"V každém případě jde o další krok ke ztrátě významného ekonomického nástroje na národní úrovni a je reálné nebezpečí, že dalším krokem bude snaha i o sjednocení daňových sazeb," uvedl pro ČTK ekonomický ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Tomáš Barták.

Evropská komise však na základě hlasování poslanců návrh na harmonizaci daní do tří let předloží. To nahrává ekonomikám s vysokými firemními daněmi, jakými jsou Německo či Francie. Proti jakékoliv harmonizaci jsou naopak Irsko, Velká Británie, Estonsko a Slovensko, kde je daňové zatížení nízké.
Jednotné daně států unie by však především zvýšily přehlednost daňové legislativy a značně by usnadnily přeshraniční působení firem. Rozdíly v legislativách jednotlivých států dnes často vedou k soudním přím.

Případ Marks & Spencer

Příkladem je letitý daňový spor mezi koncernem Marks & Spencer a Velkou Británií, který nakonec včera Evropský soudní dvůr vyřešil ve prospěch britské maloobchodní jedničky. M&S šlo o to, že nemohl v Británii, sídle mateřského koncernu, odepsat ztráty svých zahraničních dceřiných společností. Británie zná takzvané konsolidované zdanění, ovšem převod odpisů je možný jen u firem a jejich dcer, které sídlí v zemi. Soudci rozhodli, že Británie zašla ve své legislativě "až příliš daleko", i když v principu je zákon v pořádku, uvedla BBC. Soud přiznal M&S právo na "přenos" ztrát na mateřskou společnost, ale omezil ho na úzký okruh případů.

Soudní dvůr chtěl předejít dvojím odpisům. Proto obecně stanovil, že mateřská firma může začlenit ztráty zahraničních dcer do svého účetnictví jen v případě, že to neumožnila legislativa země, kde mají sídlo. A také pokud tu podnik ukončí své působení. To je i případ M&S. Po expanzi do Evropy se začal v 90. letech topit v potížích a nakonec v Belgii a Německu své dcery uzavřel. Británie mu ale nedovolila tyto ztráty zaúčtovat. Případ se teď vrátí k britským soudům, které na základě verdiktu rozhodnou na své národní úrovni.

Rozhodnutí soudu má charakter precedentu a členské země unie i odborníci ho sledovali s velkým napětím. Pokud by totiž soudci nevložili do rozsudku dvě omezující klauzule, mohl mít dalekosáhlé finanční i legislativní dopady.

Hrozily miliardové ztráty

Řadě vlád se ulevilo. Na verdikt totiž čekalo až 300 dalších nadnárodních firem, které v případě úspěchu koncernu hodlaly předložit podobné žaloby. Jednalo se například o Ford Motor, Coca-Colu, Vodafone, BT, Wal-Mart a mnohé další. Odborníci odhadovali, že by taková vlna mohla evropské státy připravit až o desítky miliard eur. A to v případě, že by státy musely vracet vzniklé přeplatky daní. "Teď půjde o stovky miliónů eur, nikoli o miliardy," říká Chas Roy-Chowdhury z britské asociace účetních ACCA.

Pro a proti jednotných evropských daní
Postupnou harmonizaci daní v unii prosazuje především Německo, kde firmy platí 38 procent z příjmů. Třeba na Slovensku je to polovina. Státy s vysokými daněmi mají zároveň nákladné sociální systémy.
Společný daňový základ, jak jej podpořil Evropský parlament, omezí všemožné výjimky a odpočty. Sazba daně by tak byla stejná pro všechny firmy. V Česku by se kvůli existenci mnoha výjimek po přijetí společného základu daňové odvody zvýšily.