Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Uchovávání telekomunikačních dat bylo definitivně schváleno

14.12.2005
Směrnice o uchovávání údajů z telefonního a internetového spojení má začít platit od příštího roku, ale v některých státech může narazit na místní legislativu, která by se musela nejdříve upravit.

Evropský parlament schválil a tím definitivně posvětil kontroverzní směrnici, která ukládá operátorům v Evropské unii uchovávat záznamy o telefonickém či internetovém spojení po dalších šest až 24 měsíců. Vlády "pětadvacítky" se tak dohodly, aby posílily společný boj proti terorismu.

Směrnice má začít platit od příštího roku, ale v některých státech může narazit na místní legislativu, která by se musela nejdříve upravit, poznamenali někteří místní pozorovatelé.
Nejde o prověřování obsahu hovorů či e-mailů, ale už sám přehled o spojeních má pomoci při stíhání teroristů a zločinců, vysvětlili autoři textu.

Vyšetřovatelé nejzávažnějších zločinů mají dostat do rukou informace kdo, komu, kdy a odkud volal, posílal e-mail či hovořil prostřednictvím internetu. Za přehmaty a zneužití dat mají hrozit i trestní sankce.
"Direktiva usnadní boj proti zločinu a terorismu. Požadavky na zajištění bezpečnosti a ochranu svobod občanů jsou v rovnováze," usoudil místopředseda Evropské komise Franco Frattini.

Státy EU dosud mají pro skladování telekomunikačnícho dat odlišná pravidla. Impulzem ke sladění byly teroristické útoky v Madridu a Londýně, kdy záznamy o volání z mobilů pomohly odhalit pachatele. Ale takový úspěch, jak připomněl britský ministr Charles Clarke, závisí na tom, že si zločinec vybere ty "správné" sítě a státy, aby se dal vystopovat.

Cenou za kompromis, přijatelný pro většinu zemí a poslanců, je však pružnost či nejasnost. Směrnice ponechává na členských státech, jak se vypořádají s náklady operátorů, anebo zda mezi uchovávaná data zařadí i navázané, ale nezodpovězené hovory.

Hlasování, jehož výsledek předurčil souhlas největších frakcí konzervativců a socialistů, předcházela bouřlivá rozprava. "Nemá to smysl, vůbec jsme nepropočítali náklady směrnice," vysvětlovala nesouhlas Zelených Kathalijne Buitenwegová. "460 milionů Evropanů se ocitne v podezření, jejich soukromí bude ohroženo, stejně jako svoboda tisku," prohlásil jménem komunistů Sylvia-Yvonne Kaufmannová, srovnávající direktivu s praktikami bývalé NDR.

Zapochybovala, že by směrnice byla v souladu s německou ústavou. "Zločinci si koupí předplacené karty a budou chodit do internetových kaváren. Myslete hlavou!" rozhořčil se řecký euroskeptik Georgios Karatzaferis.
Navzdory postoji konzervativní frakce poslanci ODS podle Jana Zahradila hlasovali proti směrnici, protože jde nad rámec národní legislativy, zatíží státní rozpočet a poskytne přílišné pravomoci represivním složkám.

Nový předpis odsouhlasila počátkem měsíce potřebná většina ministrů EU, proti se postavily pouze Irsko, Slovensko a Slovinsko, podle nichž unijní direktiva nepřípustně zasáhne do oblasti vyhrazené spolupráci národních států.