Evropská studie: Nechte matky pracovat

28.02.2006
Evropa objevila nové populační riziko. Občané dvou z nejbohatších zemí – Němci a Rakušané – se stále častěji přiznávají, že už nechtějí děti, ale víc práce a zábavy.

Evropa objevila nové populační riziko. Občané dvou z nejbohatších zemí – Němci a Rakušané – se stále častěji přiznávají, že už nechtějí děti, ale víc práce a zábavy. Jde o země, kde mateřství tradičně znamená konec profesní kariéry.
I nové země EU jsou ohroženy, že se populační krize dál prohloubí. Podle nového výzkumu Population Policy Acceptance (PPA), placeného z evropských fondů, se však mohou bránit.

„Hlavní zprávou je, že je nutně třeba matkám nabízet práci na zkrácený úvazek,“ říká děkan Fakulty sociálních věd na Masarykově univerzitě Ladislav Rabušic. Příklady z vyspělých zemí ukazují, že tímto způsobem je možné porodnost zvýšit. Rabušic zastupoval Českou republiku ve výzkumu, kterého se zúčastnilo celkem 14 zemí. V každé z nich odpovídalo na otázky expertů 1500 lidí.

Německý fenomén
„Fenomén Rakouska a Německa, kde značná část populace už nechce mít děti, je neuvěřitelný a zarážející. Také v řadě jiných zemí, včetně Česka, poklesla porodnost, lidé však říkají, že děti chtějí, jen jim v tom brání objektivní důvody,“ říká Rabušic.
V Německu si žádné dítě nepřeje 22 procent mužů do padesátky a 15 procent žen. Téměř polovina Rakušanů a Rakušanek se spokojí nejvýše s jedním potomkem.

Jde o výjimkou v celé Evropě. V Česku si podobně jako v dalších členských zemích přejí tři čtvrtiny žen i mužů mít nejméně dvě děti.
„Zájem o rodinu poklesl se sjednocením Německa a pozdější ekonomický tlak mohl tento postoj jen posílit,“ soudí Věra Haberlová ze společnosti STEM, která se zabývá sociologií rodiny.

Podle ní nehrozí okamžité nebezpečí, že se Češi začnou chovat jako Němci či Rakušané: „Z průzkumů už patnáct let vyplývá, že po zdraví je dítě trvale nejvyšší hodnotou,“ říká Haberlová.
Situace se však může změnit. Mladá česká populace je podle Haberlové rozdělena na dvě části. Jedni skutečně své děti vychovávají, druzí rodičovství odkládají. A poslední průzkumy ukazují, lidé ve druhé skupině dávají před dětmi stále více přednost zajímavému zaměstnání. „Zatím to je pouze u mladých a jejich názory se mohou se středním věkem změnit,“ upřesňuje Haberlová.

Náměstek ministra práce a sociálních věcí Marián Hošek (KDU-ČSL) však v tomto trendu vidí vážné nebezpečí. „Pokud si značná část mladých udrží nový životní styl bez rodiny, dostaneme se do smrtící spirály. Dnes je nutný zásadní obrat,“ říká.

Ruka natažená z východu
Podle výzkumu PASS odpovídá partnerský život Čechů poměrům z vyspělé severozápadní Evropy. „V tom jsme mezi novými členskými státy unie výjimkou. Zřejmě za to může sexuální revoluce, kterou jsme prošli už v šedesátých letech,“ míní Rabušic.
V ostatních věcech, jež průzkum zjišťoval, už jsme východu bližší. Během života v komunismu si například Češi také osvojili závislost na sociálních dávkách. Vedle Poláků a Litevců chtějí, aby stát zajistil vyšší porodnost vyššími rodičovskými příspěvky.

Naopak občané tradičních zemí EU chtějí především lepší nabídku práce na zkrácený pracovní úvazek. Několik hodin v práci jako doplněk mateřských povinností nejčastěji využívají v zemích s relativně vysokou porodností, jako jsou Norsko (45 procent zaměstnaných žen), Velká Británie (43 procent) nebo Švédsko (40 procent).

V posledních letech podporuje dílčí úvazky Německo, opatření však zatím na porodnost nemělo vliv. V Česku pracuje na částečný úvazek každá 12 zaměstnaná žena.

Známá, ale nevyužitá cesta
Cestu západní Evropy však ministrův náměstek Hošek nechce následovat jako tu hlavní. Porodnost by podpořil tím, co si lidé přejí – zvýšením rodičovského příspěvku. Podpora kratších úvazků, u nichž by stát mohl například odpustit odvody pojistného, podle Hoška vázne na dohodě se zaměstnavateli.

Část znalců naopak tvrdí, že změny na pracovním trhu by vyřešily důležitou překážku pro zvýšení české plodnosti. „Většina žen by podle průzkumů zkráceným úvazkům dávala přednost,“ upozorňuje Dana Hamplová ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Věra Haberlová ze STEM je opatrnější: „Větší šanci má rozmanitá politika, která by vedle mateřských dávek posílila aktivitu rodičů.“

Evropané a rodina

Sdílet tento příspěvek