09.03.2006
Dvacet na první pohled nezáživných a frázovitých stránek – a v nich je skrytý klíč k tomu, kolik bude platit za elektřinu každý z nás.
Dvacet na první pohled nezáživných a frázovitých stránek – a v nich je skrytý klíč k tomu, kolik bude platit za elektřinu každý z nás. Tak by se dal stručně popsat návrh evropské energetické politiky, kterou včera v Bruselu představil evropský šéfkomisař José Barroso. Cílem Bruselu je, aby Evropa jednala jako jeden muž navenek, a uvnitř panovala konkurence. Aby si každý občan mohl vybrat dodavatele energie z kterékoliv země a spolu vzájemně soupeřící firmy tlačily ceny dolů.
Čechům však budou ještě pár let účty za elektřinu růst.
Nedávno zveřejněná studie investiční banky Sal. Oppenheim tvrdí: ceny pro velké odběratele se zvednou o třetinu a dostanou se na úroveň Německa už za dva roky. To je o rok dříve, než dosud uváděl šéf ČEZ Martin Roman. „Vzali jsme do úvahy to, že v okolních zemích je plánováno uzavření několika elektráren a rostoucí ceny v Německu. To zvýší poptávku nad současné kapacity ČEZ,“ říká analytik Matthias Heck z německé pobočky Oppenheimu.
Proč ceny porostou? „Uvažte, že Česká republika je teď v situaci Německa před třemi čtyřmi lety, kdy tam bylo více elektřiny, než šlo spotřebovat,“ říká Heck z banky Sal. Oppenheim. Pak ovšem ceny elektřiny vzrostly, protože staré elektrárny odcházely „do penze“ a bylo třeba stavět nové. V České republice půjde o podobný případ.
Ceny už teď rostou, protože ČEZ, který dominuje tuzemské energetice, chce investovat – nejen do obnovy elektráren, ale také do nákupů podniků v zahraničí. Zároveň ČEZ vyváží do Německa a tvrdí, že ceny je třeba zvýšit na tamní úroveň.
A co říkají analytici o dlouhodobém výhledu? „Podle našich propočtů půjdou ceny nakonec trochu pod úroveň současných německých cen, elektřina totiž bude v Německu spíše zlevňovat,“ popisuje situaci analytik Patria Finance Tomáš Gatěk. Sal. Oppenheim je ještě konkrétnější. V Evropě se cena elektřiny ustálí okolo 39 eur za megawatthodinu. To by bylo asi deset procent nad současnou českou úrovní. Postaví se totiž nové elektrárny, sílit bude i konkurence.
Nešlo by však ceny energií nějakým způsobem zadržet už nyní? „ČEZ je sice ze 67 procent státní firma, ale má také soukromé akcionáře. Ti by těžko připustili, aby někdo reguloval jejich byznys,“ odmítá možnost nějaké státní regulace Tomáš Gatěk.
Mohla by ale pomoci Evropská komise. Ta si chce posvítit na vysoké ceny energií v Evropě. Šetří, zda za vysokými cenami nejsou dominantní národní firmy, takzvaní „národní šampióni“, kteří omezují konkurenci. Ve své včera zveřejněné energetické koncepci navrhuje i posílit přeshraniční „dráty“. Chce zrušit omezení vytvářející izolované „energetické ostrovy“ a přístup do sítě by měl kontrolovat i jednotný evropský regulační úřad.
Pomůže to českým zákazníkům? Krátkodobě v průběhu dvou let ne, dlouhodobě ano. Nové vedení nelze postavit za týden a navíc ani silnější propojení například do Německa by dnes nepomohlo, spíše naopak. Jak potvrzuje šéf ČEZ Roman, kdyby byly po Evropě silnější dráty, jeho firma by více vyvážela. Tím by ale bylo méně energie pro Čechy a ceny by rostly rychleji. Z dlouhodobého hlediska ovšem propojení znamená vyšší konkurenci. Pokud se například nyní staví nová elektrárna, vyrábějící „levnou“ jadernou energii, ve Finsku, může za několik let dodávat proud do Čech a konkurovat třeba Temelínu.
Navrhovaná koncepce Evropské komise však může v jednom ohledu ceny energií i zvýšit. Uvažuje totiž například o platbách za „neefektivní“ spotřebu energie.
