Jak neformálně řešit problémy na vnitřním trhu unie

20.03.2006
Tuzemským podnikatelům pomohlo české centrum SOLVIT již v několika desítkách případů. Pomáhá podnikatelům a občanům, kteří se cítí být poškozeni špatnou aplikací evropského práva.

Česká obchodní společnost otevírala pobočku v Lucembursku. Kvůli tomu si potřebovala zřídit bankovní účet. Ten je nezbytný pro zápis do tamějšího obchodního rejstříku. Při jednání se čtyřmi lucemburskými bankami však jednatelé společnosti narazili na nesplnitelný požadavek – měli doložit, že společnost je již v Lucembursku usazená.
Český řemeslník si chtěl v Německu založit živnost. Živnostenský úřad však po něm při registraci požadoval pracovní povolení.

Úřad veřejného zdraví na Slovensku nechtěl povolit přístup na trh potravinářskému výrobku vyváženému českou firmou kvůli přítomnosti barviva. A to i přesto, že se vyráběl v souladu s předpisy Evropské unie, které stanoví maximální přípustné limity barviv.
Uvedené tři zdánlivě nesouvisející případy, kdy se čeští podnikatelé dostali do sporu s cizími úřady, mají jedno společné. Ve všech záležitostech jim pomohlo najít mimosoudní řešení centrum SOLVIT.

V prvním případě intervenovalo u lucemburských bank, a česká firma dostala možnost otevřít si účet potřebný pro zápis do obchodního rejstříku.
Ve věci českého řemeslníka centrum SOLVIT úspěšně zasáhlo u německého živnostenského úřadu. Ten nakonec ustoupil od svého požadavku a uznal, že po osobě samostatně výdělečně činné není možné požadovat pracovní povolení jako po zaměstnanci spadajícím pod přechodné období v oblasti volného pohybu pracovních sil.

Centru SOLVIT se podařilo přesvědčit i slovenský Úřad veřejného zdraví, aby povolil přístup českého výrobku na trh. A to bez jakéhokoli omezení.
Od vstupu České republiky do unie až dosud řešilo české SOLVIT centrum sedmdesát dva případy, z toho třicet jedna se týkalo podnikatelů. Jejich počet se v prvním i druhém roce naší existence příliš neliší, uvádí pracovnice centra Eva Meningerová.

SOLVIT je systém, který pomáhá podnikatelům a občanům, kteří se cítí být poškozeni špatnou aplikací evropského práva některým ze státních orgánů členského státu Evropské unie.
Poskytuje neformální a bezplatnou pomoc prostřednictvím SOLVIT center. V každém státě Evropské unie je jedno, další jsou ještě v Lichtenštejnsku, v Norsku a na Islandu. Výhodou systému je, že jednotlivá centra jsou elektronicky propojena, což umožňuje rychlou komunikaci a spolupráci mezi nimi, pokračuje Meningerová.

Mnohdy je dost složité najít východisko z bludiště unijních předpisů, firmy se v nich nezřídka topí. Orientace v unijním právu skutečně není vždy jednoduchá. Ale v českém SOLVIT centru pracují specialisté na tuto oblast práva. Navíc při řešení případů často spolupracují s odborníky v konkrétních oborech z ministerstev a dalších orgánů státní správy, zdůrazňuje Eva Meningerová.

Podnikatelé se podle ní na centrum obracejí, především když se dostanou do potíží s přístupem zboží a služeb na trh v jiném členském státě, dále v případě práva usadit se v jiné členské zemi za účelem podnikání, při uznávání diplomů a profesních kvalifikací, ale i v otázce daní, veřejných zakázek či hraniční kontroly.
Podnikatelé se mohou v jiném členském státě unie setkat i s problémy se sociálním zabezpečením nebo s registrací motorových vozidel.

Podrobné informace o SOLVIT najdete na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu
http://www.mpo.cz/dokument7793.html  nebo také na adrese http://europa.eu.int/comm/internal_market/solvit/index_en.htm.

SOLVIT centrum pro ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Odbor vnitřního trhu a služeb EU
Na Františku 32, 110 15 Praha 1
tel: 00420 224 221 701
e-mail: solvit@mpo.cz

Spor o veřejné zakázky v unii mohou firmy zdarma řešit s ÚOHS
Pokud se česká firma dostane do sporu ohledně veřejných zakázek v zemích Evropské unie, má možnost zdarma kontaktovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Jako český zástupce v síti úřadů pro veřejné zakázky (pod názvem Public Procurement Network, PPN) ve třiceti evropských zemích může ÚOHS vyřešit potíže už v počátcích zadávacího řízení. Síť PPN počítá s tím, že pokud má nějaká firma podezření z diskriminace, kontaktuje nejprve svého národního zástupce. Tento úřad pak osloví protějšek v cizí zemi a ten příslušného zadavatele. Jednotlivé společnosti si mohou také stěžovat u příslušných národních soudů. Tento postup je ale podle ÚOHS zpravidla dlouhý a nákladný. Většinou je i příliš pozdě na změnu výsledku tendru.

O získání veřejných zakázek v Evropské unii usiluje zhruba polovina českých firem, aktivní je v tomto ohledu jen asi pětina. Největší zájem je o zakázky v Německu a na Slovensku. K větší úspěšnosti chybí firmám kontakty; překáží jim byrokracie i restrikce v některých zemích. Roční objem zakázek v unii odpovídá podle údajů Svazu průmyslu a dopravy 18násobku českého hrubého domácího produktu, což je zhruba 46 biliónů korun.

(mim)

Sdílet tento příspěvek