Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Volný trh pro všechny zákazníky

04.05.2006
Liberalizace na trhu s energiemi, tedy otevření trhu s elektřinou a plynem pro všechny zákazníky, se stává stejně jako otázky energetické bezpečnosti aktuálním tématem.

Povinnost otevřít trh vyplývá pro ČR jako pro každého jiného člena EU ze směrnice číslo 2003/54/ES o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou, a směrnice číslo 2003/55/ES o pravidlech vnitřního trhu s plynem. Ustanovení obou směrnic byla transponována zákonem č. 458/2000 Sb., energetickým zákonem.

Liberalizace na trhu s elektřinou

Otevírání trhu s elektřinou se v České republice uskutečňuje postupně od roku 2002 tak, že poslední skupina zákazníků, tj. domácnosti, se zařadila mezi oprávněné zákazníky, tj. mezi ty, kteří si mohou vybrat svého dodavatele elektřiny, od 1. ledna 2006. Energetický zákon tuto součást liberalizace trhu s elektřinou upravuje v § 21 tak, že rozdělil otevírání trhu na celkem pět postupných etap. Porovnáme-li v tomto kontextu vývoj spotřeby elektřiny oprávněnými zákazníky - což je měřítkem skutečného otevírání trhu s elektřinou - zjistíme, že v roce 2002 se spotřeba elektřiny chráněných zákazníků pohybovala kolem 20 % celkové spotřeby, v roce 2003 kolem 30 %, v roce 2004 se blížila hodnotě 50 % a od roku 2005 přesáhla hodnotu 65 %.

Energetický zákon zakotvuje princip, že vždy k 1. lednu konkrétního roku se určitá (zákonem definovaná) skupina konečných zákazníků stala oprávněnými zákazníky.
Zákazník si tedy nemůže vybrat, zda zůstane chráněným, nebo zda se stane oprávněným zákazníkem.
Liberalizace trhu s elektřinou však neznamená pouze otevření trhu s elektřinou, ale přináší s sebou vstup dalších subjektů, které se zabývají poskytováním služeb v energetice. Sledujeme-li počet licencí udělených Energetickým regulačním úřadem pro jednotlivé činnosti v elektroenergetickém sektoru, zjistíme, že existuje více než 1300 výrobců elektřiny, více než 300 distributorů elektřiny a více než 250 obchodníků s elektřinou - držitelů příslušných licencí na podnikání.

Liberalizace na trhu s plynem

Vnitřní trh s plynem se v České republice otevírá postupně, a to ve třech krocích. Od 1. ledna 2005 se oprávněnými zákazníky stali všichni koneční zákazníci, kteří měli roční spotřebu vyšší než 15 mil. m3, a dále pak všichni držitelé licence na výrobu elektřiny spalující plyn v tepelných elektrárnách nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla. Velcí zákazníci s ročním odběrem větším než 15 mil. m3 měli před otevřením trhu představu, že si budou moci vybrat z několika konkurenčních nabídek dodavatelů plynu a že statut oprávněných zákazníků se příznivě projeví v ceně za jimi odebíraný plyn.

Tyto předpoklady se však neukázaly jako správné. Tuzemský trh s plynem s omezeným množstvím oprávněných zákazníků nebyl pro nové obchodníky s plynem příliš atraktivní - přestože zde několik společností mapovalo situaci, neobjevil se v průběhu celého roku 2005 žádný obchodník s plynem, který by konkuroval plynu dovezenému společností RWE Transgas. Velcí zákazníci tedy možnost výběru dodavatele prakticky neměli. Jelikož prakticky většina roku 2005 byla ovlivněna stálým růstem světových cen ropy a ropných derivátů, od nichž se odvíjejí dovozní ceny zemního plynu, zvyšoval v důsledku toho příslušný dodavatel plynu oprávněným zákazníkům cenu této energetické komodity tak, že v některých případech byla cena pro oprávněné zákazníky vyšší než cena pro zákazníky chráněné.

Značná část velkých oprávněných zákazníků však navýšení ceny zemního plynu neakceptovala. Z 35 velkých oprávněných zákazníků 34 nepodepsalo smlouvu na dodávku plynu s plynárenskými podniky na rok 2005. Dostávaly sice i nadále zemní plyn, za který platily zálohy ve výši 90 %, situaci to však neřešilo. Proto 13 velkých oprávněných zákazníků předložilo svůj spor s dodavatelem plynu k řešení Energetickému regulačnímu úřadu a jeden Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Řízení v uvedené záležitosti nebyla ještě ani jedním z úřadů pravomocně dokončena.
Snahou Energetického regulačního úřadu bylo předejít obdobné situaci od 1. ledna 2006, kdy se oprávněnými zákazníky stali všichni koneční zákazníci mimo domácnosti.

Využil proto svého oprávnění vyplývajícího ze zákona číslo 526/1990 Sb., o cenách, a od 1. ledna 2006 omezil cenu dodávek od společnosti RWE Transgas, včetně ceny služby uskladňování, a prodejní ceny od obchodníků regionálních distribučních společností, kteří nakupují zemní plyn od RWE Transgas. Omezení výše cen ze strany Energetického regulačního úřadu je pouze dočasným opatřením. Předpokládá se, že na podzim 2006 bude provedena nová analýza stavu trhu a úrovně konkurence a podle jejích výsledků rozhodne úřad o dalším postupu.

Uvedené opatření tuzemský trh s plynem v letošním roce stabilizovalo. Jeden z velkých oprávněných zákazníků VETROPACK Nemšová si zajistil od počátku tohoto roku dodávky plynu od společnosti WINGAS, která dováží do České republiky zemní plyn nezávisle na společnosti RWE Transgas. Před velkými zákazníky prezentovala nedávno svůj úmysl část z nich jako dodavatel plynu nezávislého na dodávkách RWE Transgas v brzké době získat i společnost VEMEX.
Z toho je patrné, že v rámci tuzemského trhu s plynem dochází k určitým změnám, avšak ani po úplném otevření tohoto trhu dne 1. ledna 2007 (tedy o celý půlrok dříve, než požaduje směrnice 2003/55/ES) nebude těch změn tolik jako na trhu s elektřinou. To vyplývá obecně z rozmístění zdrojů a spotřeby plynu ve světě. Většina evropských států je do značné míry soběstačná v oblasti výroby elektřiny, v plynu tomu však zdaleka není.

Liberalizace verzus zabezpečení dodávek

Liberalizace znamená uvědomění si větší odpovědnosti jednotlivých účastníků trhu za své jednání, přináší také zlepšení kvality dodávek a vyšší spolehlivost zásobování. Uvolnění trhu však také znamená omezení vlivu státu na tvorbu cen. V liberalizovaném tržním prostředí existuje pouze omezená pravomoc státu zasahovat do vztahů mezi účastníky trhu.
I když jsme přivykli tomu, že elektřina či plyn se staly "normálním" zbožím, musíme již nyní myslet na budoucnost. Energetici vážně uvažují o způsobech zabezpečení dostatku elektřiny pro období, kdy stávající elektrárny dožijí a bude je nutno nahradit novými zdroji. Společným zájmem všech účastníku tuzemského trhu s plynem by rovněž mělo být zajištění bezpečné a spolehlivé dodávky zemního plynu, která by byla dostatečná pro pokrytí potřeb tuzemského trhu, na němž by měl být zemní plyn využíván nejen k energetickým účelům, ale i v dopravě, kde by mohl částečně nahradit stávající ropná paliva.

V současné době je velikou výhodou České republiky ve srovnání se zeměmi Evropské unie poměrně nízká dovozní energetická náročnost, která představuje cca 40 %, zatímco v zemích Evropské unie je to až 70 %. A také to, že pro výrobu elektřiny v České republice se prakticky vůbec nepoužívá ropa a ve velmi malé míře zemní plyn. Je samozřejmě otázkou dlouhodobé strategie, zda bude chtít Česká republika udržet dovozní energetickou náročnost blízko dosavadní úrovni. V opačném případě nelze ovšem z úvah vypustit rizika, ať už geopolitická nebo cenová, která z vyšší úrovně případného dovozu energie vyplývají.

Autor je ředitelem odboru plynárenství a kapalných paliv MPO ČR

Autor: Jan Zaplatílek