22.03.2011
čtk
Ministři financí eurozóny se včera shodli na vytvoření stálého stabilizačního mechanismu (ESM). Ten po roce 2013 nahradí současný záchranný fond (EFSF). K dispozici dostane celkem 500 miliard eur a zadluženým státům půjčí levněji. Dohodu ještě potvrdí summit EU, který se koncem týdne uskuteční v Bruselu. Přestože je nový mechanismus otevřen i zemím mimo eurozónu, Česká republika se ho nezúčastní.
Do pokladny ESM přispějí státy eurozóny celkem 80 miliardami eur (téměř dvěma biliony korun). Dalších zhruba 620 miliard bude mít k dispozici v případě, že se některý ze států dostane do potíží. Část peněz, přibližně 200 miliard eur, pak poslouží jako rezerva. ESM tak zbude celkem 500 miliard eur pro poskytování úvěrů. Ty by měly být výhodnější než u dosavadního záchranného fondu; v případě splatnosti do tří let bude úroková sazba zhruba o třetinu nižší než doposud, zatímco u splatnosti nad tři roky bude levnější o zhruba čtvrtinu.
Příspěvky ovlivní národní důchod, HDP i počet obyvatel
Členské státy se také shodly na změně klíče pro rozdělení příspěvků eurozóny. Jejich výše dosud závisela na váze hlasů v Evropské centrální bance. Ta se vypočítává z 50 procent podle výše HDP a z 50 procent podle počtu obyvatel. Konečný kompromis počítá s tím, že příspěvek bude záviset ze 75 procent na výši národního důchodu, ze 12,5 procenta na výši HDP a ze 12,5 procenta na počtu obyvatel.
Na změně klíče vydělá například Slovensko, které do eurozóny vstoupilo v roce 2009. Podle ministra financí Ivana Mikloše takto ušetří až 1,17 miliardy eur, tedy přibližně 28 miliard korun. Podle šéfa slovenské státní pokladny by však eurozóna mohla v kalkulaci příspěvků zajít ještě dále. Klíč by neměl zohledňovat počet obyvatel, který diskriminuje chudší země. Je to stejné, jako by jste chtěli od chudého člověka, aby zaplatil daň z příjmu 40 procent, přičemž bohatý by zaplatil deset procent z příjmu, řekl Mikloš.
S ESM se Čechům vyplatí do eurozóny nespěchat
Pokud by Česká republika v budoucnu vstoupila do eurozóny, přispěla by do ESM nižší částkou, než jakou diktují současné podmínky. Kdybychom vstoupili do eurozóny a tento klíč byl zvolen, zaplatili bychom o něco méně, potvrdil Zítek. Podle náměstka by současný příspěvek činil zhruba 100 miliard, zatímco po změně klíče pouze několik desítek miliard korun. Samotné zapojení do nového stabilizačního mechanismu nebude podmínkou přijetí eura, ale pouze jeho důsledkem. Vstup do eurozóny je samostatná záležitost a vstup do evropského stabilizačního mechanismu je pouze jeho důsledkem, uvedl Zídek.
Stejně jako současný záchranný fond bude i ESM sídlit v Lucemburku. Zatímco EFSF funguje jako společnost s ručením omezeným, ESM bude finanční institucí. Do čela nového stabilizačního mechanismu se postaví rada guvernérů složená z ministrů financí eurozóny. Hlasovací právo dostanou také eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti a šéf Evropské centrální banky, kteří budou v ESM působit jako pozorovatelé.
Autor: Euroskop
