Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Studie: eurozónu teď nečekají dobré časy

15.07.2005
Krátkodobé vyhlídky vývoje ekonomiky eurozóny nejsou dobré a v posledních měsících se ještě zhoršily.

Instituty: Vyhlídky ekonomiky měnové unie nejsou dobré

Krátkodobé vyhlídky vývoje ekonomiky eurozóny nejsou dobré a v posledních měsících se ještě zhoršily. Ve společné zprávě to uvádějí německý výzkumný ústav Ifo, italský ISAE a francouzský statistický úřad INSEE. Instituty čekají, že v eurozóně letos HDP vzroste jen o 1,2 procenta.

Prognóza počítá s růstem HDP ve druhém čtvrtletí pouze o 0,2 procenta, zatímco předchozí předpověď z dubna hovořila o růstu v rozsahu 0,3 procenta. Nižší je také předpověď na třetí čtvrtletí, kde ústavy předpokládají růst ekonomiky o 0,3 procenta, zatímco v předchozí zprávě v odhadu uváděly 0,4 procenta.
Nejsilnější růst by tedy eurozóna měla zaznamenat až v závěru roku. Instituty ve zprávě uvedly, že by růst HDP měl ve čtvrtém čtvrtletí dosáhnout 0,4 procenta

Ekonomika eurozóny rostla v prvních třech měsících roku mezičtvrtletně o půl procenta a zrychlila růstové tempo z 0,2 procenta na konci loňského roku, potvrdil včera statistický úřad Eurostat. Tempo meziročního růstu úřad opravil na 1,4 procenta z původního odhadu 1,3 procenta.
I tak ale meziroční růst dále zpomalil z 1,5 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí. Ve třetím čtvrtletí hrubý domácí produkt rostl o 1,8 a ve druhém o 2,1 procenta.

O půl procenta rostla mezičtvrtletně i celá EU, která však meziročně vyrostla o 1,6 procenta. I to znamenalo zpomalení z 1,9 procenta v předešlém kvartále.
Z eurozóny se nejlépe dařilo meziročně Řecku a Španělsku s tempy 3,3 a 3,5 procenta. Pokles utrpěla zejména Itálie, která se kvůli poklesu ve druhém čtvrtletí po sobě dostala oficiálně do recese. Dále se pokles v prvním čtvrtletí objevil v Nizozemsku a na Maltě.

Česko vykázalo v prvním čtvrtletí letošního roku podle Eurostatu růst o 4,4 procenta a Slovensko o 5,1 procenta. Ve střední Evropě byly tyto výkony letos zatím nejlepší. Z Evropské unie nejrychleji rostlo Pobaltí, kde se tempo růstu pohybovalo od 5,6 procenta u Litvy po 7,4 procenta v Lotyšsku.

Eurozóna trpí slabou domácí poptávkou, jak u spotřeby domácností a vlády, tak ve tvorbě investic. V prvním čtvrtletí oslabil i vývoz, takže k celkovému růstu podle údajů dopomohl hlavně ještě výraznější pokles dovozů.
Evropská komise včera ponechala svůj odhad vývoje ekonomiky eurozóny ve druhém čtvrtletí na 0,1 - 0,5 procenta a pro třetí čtvrtletí předpokládá expanzi rovněž v květnovém rozpětí 0,2 - 0,6 procenta.

Ministři financí zemí eurozóny v úterý snížili odhad celoročního růstu měnové unie na 1,3 procenta z dosavadních 1,6 procenta.
ECB před týdnem ponechala základní úrokovou sazbu na dvou procentech i přes obavy ekonomů ze slabého hospodářského růstu v zóně.