Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Nováčci zvolili pro euro "velký třesk"

07.11.2005
Euro klepe v nových členských státech Evropské unie na dveře. Již v roce 2007 jej chtějí zavést Estonsko, Litva a Slovinsko. Jsou však "nováčci" na takový krok připraveni?

Euro klepe v nových členských státech Evropské unie na dveře. Již v roce 2007 jej chtějí zavést Estonsko, Litva a Slovinsko. Jsou však "nováčci" na takový krok připraveni? To monitorovala Evropská komise. Svou zprávu zveřejnila na konci minulého týdne. Dokument ukázal, ze Česko spolu s Polskem a Maďarskem jsou v přípravách na novou měnu pozadu.

"Tato zpráva zatím nerozhoduje, zda země smějí nebo nesmějí zavést euro, pouze upozorňuje na slabiny. Příští rok ale už bude dokument obsahovat i taková doporučení. A předem říkám - kdo nesplní kritéria konvergence, nebude do eurozóny vpuštěn," upozornil Joaquin Almunia, komisař pro hospodářské a měnové záležitosti. Například Lotyšsko v posledních letech čelí největšímu růstu cen v unii - kolem sedmi procent. Nesplnilo by tak inflační kritérium.

Česko si zatím dává na čas. Jako prozatímní cíl si zvolilo rok 2010 a je to jediný krok směrem ke společné měně, který podniklo. Nerozhodlo zatím o způsobu ani o lhůtách zavedení eura. Ministerstvo financí uvedlo, že je připraven materiál, který definuje základní principy přijetí eura. Vláda jej bude schvalovat na konci listopadu.
Podle zprávy jsou nejblíže ke společné měně Estonsko, Litva a Slovinsko. K euru má blízko také Slovensko. Zde již mají připravený plán na výměnu národní měny, rozmyšleny délky přechodných období.

"Potěšující je, že všechny země mají ve scénáři přijetí eura metodou velkého třesku," doplnil Almunia. Euro tedy nebude zaváděno nejdříve v bezhotovostním platebním styku a následně až jako platidlo v obchodech, ale v jeden moment se stane měnou pro veškeré transakce. Přechodné období, v němž budou platit obě měny současně, bude krátké - v rozmezí sedmi dní až měsíce. "Čím kratší, tím lepší. Ze zkušenosti vyplývá, že lidé si na euro rychle zvyknou," uvedl Paul Hofheinz, prezident Lisabonské rady, bruselského sdružení ekonomů.

Proč na rozdíl od malých zemí, větší státy jako Polsko nepospíchají? "Je zcela zřejmé, že silnější kandidáti polevují ve snaze dospět k euru k původně stanoveným datům," sdělil Daniel Gros, šéf bruselského Centra pro evropská politická studia. Podle něj je reálné, že Česko se přidá k eurozóně až okolo roku 2013, Maďarsko a Polsko ještě později. "Pro malé ekonomiky bude euro pozitivní, takže bude záležet jen na stavu jejich připravenosti. Pak mohou vstoupit. Pro velké ekonomiky jako Polsko nebo Česko to bude rozhodně větší zátěž," doplnil Hofheinz z Lisabonské rady.

Se vstupem nových zemí do eurozóny se dočká změny i samotné euro. Na lícní straně euromincí už nebude vyražena mapka patnácti starých členských zemí unie. Namísto toho bude společná strana mincí zobrazovat celou Evropu až po Ural.