08.11.2005
Nepřijetí eura by znamenalo promarněnou příležitost. Koruna by navíc mohla čelit spekulativním útokům.
Nepřijetí eura by podle člena sněmovního rozpočtového výboru Jana Mládka (ČSSD) znamenalo větší riziko spekulativních útoků vůči české měně a tvrdší rozpočtovou a měnovou politiku, než je nutná pro vstup do evropské měnové unie. Poslanec to řekl na konferenci o euru v Plzni. Podobně jako Martin Kupka z ČSOB vidí jako reálný pro přijetí eura rok 2010. Naopak ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík uvedl, že je lepší do eurozóny nevstupovat než tam přijít předčasně.
„Nepřijetí eura by pro ČR znamenalo promarněnou příležitost, jak urychlit hospodářský růst, zvýšit zaměstnanost i prestiž země,“ uvedl ředitel investičního výzkumu ČSOB Kupka. Země by ale podle něj měla být na přijetí eura dobře připravena, jinak by její ekonomika alespoň krátkodobě mohla být vystavena zbytečným nákladům.
S eurem vzrostou ceny
Podle Ševčíka je ale nejprve třeba provést reálnou konvergenci, tedy přiblížit se životní úrovni zemí, které mají euro zavedeno, a pak uvažovat o jeho zavedení. „Je docela možné, že v té době už budou země, které euro mají, mít tak hluboké problémy, že samy budou uvažovat o vystoupení z eurozóny,“ dodal Ševčík. První takové vlaštovky na politické půdě se podle něj objevily letos v Itálii.
„U občanů spíše převládá informace, že ušetří za výměnu peněz, ale je potřeba si uvědomit, že vstup do eurozóny sebou přináší postupné zvyšování cenové hladiny a jen velmi těžko – spíš ne než ano – poroste stejně rychle i mzdová hladina,“ uvedl Ševčík. Podle něj by se tak mohly „rozevírat nůžky“, pokud ceny porostou rychleji než mzdy, důchody a sociální dávky.
Pět let na přípravu stačí
Mládek se ztotožňuje s oficiálním stanoviskem vlády přijmout euro v roce 2010 a nerozumí tomu, proč se najednou začalo hovořit o letech 2012 a 2013. „Jde to zejména z kruhů, které předtím kritizovaly vládu, že není schopna splnit maastrichtská kritéria, zejména deficity veřejných rozpočtů. Když najednou vypadá, že je vláda splní, tak se hledají nové důvody, proč to nejde,“ dodal.
Podle Mládka je česká ekonomika silně integrovaná s evropskou, zejména německou, a veškerá spolupráce je citlivá na výkyvy v měnovém kurzu. Pět let je podle něj dostatečný čas na přípravu k dalšímu snížení rozpočtového deficitu a výdajovým úsporám. Česko musí kvůli přijetí eura splnit řadu kritérií; schodek veřejných financí například nesmí přesáhnout hranici tří procent HDP a celkový státní dluh 60 procent HDP.
Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce na jaře zřídit pracovní skupinu, která by připravovala přijetí eura. Pokud ČSSD vyhraje volby, chce prosadit, aby evropská měna začala platit 1. ledna 2010. Podle členů bankovní rady ČNB Michaely Erbenové a Pavla Řežábka, kteří chápou toto datum jen jako orientační, zatím nejsou v Česku vytvořeny podmínky k plnění kritérií vstupu do eurozóny a nedaří se zatím naplnit předpoklady, jež by zajistily hladké přijetí eura. Vedle schodků v rozpočtech jde o problémy s fungováním trhu práce a nedostatečnou pružností mezd.
