24.06.2014
čtk
Šéfové států a vlád evropské osmadvacítky by měli v závěru tohoto týdne podpořit vznik evropské energetické unie. Energetika je jednou z pěti hlavních priorit dokumentu o „strategické agendě EU v čase změny“, který lídři unijních zemí velmi pravděpodobně schválí ve čtvrtek večer při jednání v belgickém městě Ypres.
S návrhem na vznik energetické unie přišel v reakci na ukrajinskou krizi a zhoršení vztahů s Ruskem polský premiér Donald Tusk. Využil analogie s nyní budovanou bankovní unií, která byla evropskou odpovědí na finanční krizi. Mezi Tuskovy návrhy patřilo právě dokončení energetického trhu a také na evropské úrovni koordinovaný postup při jednání s vnějšími dodavateli.
„Musíme se vyvarovat příliš vysoké závislosti Evropy na dovozech paliv a plynu. Abychom zajistili, že naše energetická budoucnost je pod plnou kontrolou, chceme vybudovat energetickou unii zaměřenou na dostupnou, bezpečnou a zelenou energii,“ uvádí čtyřstránkový materiál, který má k dispozici čtk. Text připomíná, že geopolitický vývoj, ale i dopad klimatických změn nutí EU k novému přemýšlení o energetické i klimatické strategii.
Dokument zdůrazňuje také energetické úspory, protože ušetřená energie je prý nejlevnější a nejčistší. EU by se proto měla v příštích letech soustředit na zlepšení energetické účinnosti, dokončení integrace energetického trhu, ale také na posílení vyjednávací síly Unie jako celku.
EU chybí energetická infrastruktura
EU v současnosti dováží 53 procent svých energetických potřeb. Výrazným a v některých zemích zcela dominantním partnerem je přitom Rusko. Ropy importuje Unie skoro 90 procent potřeby, zemního plynu 66 procent, pevných paliv 42 procent a jaderného paliva 40 procent. Hodnota dovozů přitom odpovídá miliardě eur (27 miliard korun) denně.
S vlastním dokumentem o strategii evropské energetické bezpečnosti nedávno přišla také Evropská komise. Zdůraznila v něm – stejně jako nynější materiál pro summit – například potřebu dokončit potřebnou transportní infrastrukturu propojující evropské regiony.
Na unijní úrovni je energetika spojená také s problémem klimatických cílů pro rok 2030, o obou tématech by se lídři zemí měli podrobně bavit v pátek. Podklad pro jejich čtvrteční jednání zmiňuje záměr, aby EU dál byla lídrem v boji proti globálnímu oteplování a aby byly příští rok v Paříži stanoveny ambiciózní klimatické cíle do roku 2030.
Povede příští Komisi Juncker?
Dokument, který by měl ve čtvrtek schválit unijní summit, je výsledkem diskusí o programu budoucí Evropské komise v příštích pěti letech. Souvisí také s debatou o tom, kdo Komisi povede. Většina lídrů nyní zřejmě podporuje nominaci lucemburského expremiéra Jeana-Clauda Junckera, proti jeho kandidatuře je britský premiér David Cameron.
Není přitom příliš jisté, zda Cameron, který také vzhledem k domácí politické situaci, trvá na reformách EU, bude s vyzněním čtyřstránkové strategie spokojen. Londýn by ale mohla uspokojit část textu, hovořící o tom, že EU by měla jednat společně tehdy, pokud tak dosáhne více než jednotlivé členské země. Naopak by měla projevit „sebeovládání“ ve chvíli, kdy k určitému výsledku lépe dojdou samotné členské státy. K úspěchu evropských politik by prý měl přispět také „účinný dialog“ s národními parlamenty.
Další základní body materiálu hovoří o potřebě posilovat unijní ekonomiku, o zvyšování počtu pracovních míst, ochraně základních svobod či efektivní společné zahraniční politice. Zmíněn je mimo jiné také cíl uzavřít v příštím roce rozsáhlou investiční a obchodní dohodu s USA známou jako TTIP.
Autor: Euroskop
