21.12.2015
čtk
Podle názoru šéfa summitů EU Donalda Tuska by rozšíření plynovodu Nord Stream, který přivádí surovinu z Ruska do Německa po dně Baltského moře, nezvýšilo diverzifikaci zdrojů plynu ani nesnížilo energetickou závislost Evropské unie na Rusku.
„Z mého pohledu nepomáhá Nord Stream diverzifikaci, ani nesnižuje naši energetickou závislost. Ale je na komisi, aby dokončila své technické i právní hodnocení toho, zda toto je, či není v souladu s našimi dnešními závěry,“ poznamenal Tusk. Právě komise tak nakonec rozhodne, zda má mít projekt nárok na jakoukoli – finanční, právní či politickou – podporu ze strany Evropské unie či jejích členských zemí.
Na projektu Nord Stream 2, který spočívá v rozšíření stávajícího plynovodu přivádějícího zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltu, se dohodl ruský Gazprom s německými společnostmi E. ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.
Komise: Nord Stream 2 zvýší závislost EU na jednom dodavateli
Tusk před novináři citoval údaje Evropské komise, která podle něj spočetla, že dokončení projektu Nord Stream 2 by zvýšilo závislost Evropy na jednom dodavateli a koncentrovalo do této jedné cesty 80 procent dodávek ruského plynu. Také by to znamenalo dominantní pozici ruské společnosti Gazprom na německém trhu s podílem přes 60 procent.
Podle Tuska prezidenti a premiéři osmadvacítky na summitu hovořili také o „geopolitickém kontextu“ a o problémech, které případné rozšíření plynovodu bude znamenat pro Ukrajinu jejím obejitím. Itálie, ale i Bulharsko a další země chtěly vyjasnit, proč nešlo pokračovat v plánech na plynovod South Stream, když rozšíření baltského plynovodu by mohlo být možné.
Unijní summit ve svých závěrech upozornil, že všechny nové energetické projekty musejí odpovídat příslušné legislativě EU, včetně takzvaného třetího energetického balíčku, a také cílům vznikající evropské energetické unie.
Merkelová: Chceme Ukrajinu jako tranzitní zemi
Německá kancléřka Angela Merkelová na schůzce i před novináři zdůraznila, že se v první řadě jedná o soukromý obchodní projekt. „Nyní je potřeba nezbytný právní rámec. Komise zahájila jednání s národními regulátory,“ řekla.
Německo si přeje politické řešení, v němž by Ukrajina dál hrála roli tranzitní země, prohlásila Merkelová. „Nyní uvidíme, jak dopadnou procedury,“ podotkla.
Sobotka: Plán oslabuje Ukrajinu
Český premiér Bohuslav Sobotka má za to, že plán Ukrajinu oslabuje a poškozuje také některé další členské státy unie. „Adresovali jsme Evropské komisi silnou výzvu, aby se projektem intenzivně zabývala a posoudila, zda je v souladu s platnou legislativou,“ vysvětlil Sobotka.
Připomněl také, že dnešní závěry unijního summitu schválily všechny země EU, tedy včetně Německa.
Proti rozšíření plynovodu protestovaly země východní části EU včetně Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Litvy, Lotyška a Estonska už na konci listopadu v dopise zaslaném místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi. Česko se k dopisu, který upozorňoval na možné negativní dopady projektu na energetickou bezpečnost dotčených států i regionu, nepřipojilo.
Nevoli na východě Evropy vyvolal plynovod Nord Stream, který v roce 2011 začal přivádět do Německa ruský plyn podmořskou cestou a obešel tak území Polska, Běloruska a Ukrajiny, už v minulosti. Smlouvu o vybudování díla podepsali v září 2005 ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Gerhard Schröder, který krátce poté po těsně prohraných volbách opustil vládní funkci a stal se předsedou dozorčí rady konsorcia plynovodu.
Autor: čtk
