17.02.2016
Euroskop, čtk
Německo brzy po vzoru Rakouska změní svou vstřícnou migrační politiku a sáhne k restriktivním opatřením, v rozhovoru s deníkem Kurier to uvedl rakouský kancléř Werner Faymann. V otázce zajištění ochrany hranic se Vídeň shoduje i s názory visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko).
Každá vláda musí podle Faymanna vždy jednat „s ohledem na realitu“. „A to jsme také udělali a já věřím, že jsme učinili opatření, ke kterým sáhne i Německo. Jsem osobně přesvědčený, že brzy budeme (s Německem) opět v souladu,“ uvedl kancléř v otázce na vztahy s Berlínem po nedávném zpřísnění rakouské migrační politiky.
V otázce přerozdělování běženců stojí Rakousko podle Faymanna stále na straně Německa a Švédska. Nadále trvá i na možnosti krátit zemím, které nejsou ochotné se na přerozdělování podílet, dotace z fondů Evropské unie. Německá kancléřka Angela Merkelová tento krok vždy odmítala a tvrdila, že takové žádosti se sluší vznášet až na konci debaty. „Myslím, že se konci debaty blížíme,“ uvedl Faymann.
Turecko- důležitý aktér migrační krize
Od nadcházejícího summitu zemí EU si Faymann slibuje dosažení silnějšího nasazení Turecka v boji proti pašerákům lidí i řecko-tureckou dohodu o navracení běženců. „To by byl signál (směrem k migrantům), že nemá smysl nastupovat do lodí, neboť budou stejně vráceni,“ uvedl kancléř.
Co se týče ochrany hranic souhlasí kancléř s takzvaným plánem B, o kterém hovoří země visegrádské čtyřky. Spočíval by ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska. Plán Angely Merkelové, která sází na větší spolupráci s Tureckem, má podle Faymanna naději na úspěch, „musíme ale každopádně přijmout opatření i na hraničních přechodech“.
Na možnost, že vnější hranice EUnebudou dostatečně a včas zajištěné, se podle něj musí připravit i balkánské země. „Pokud to pak nebude třeba, tím lépe,“ dodal kancléř.
90 tisíc lidí v Rakousku loni požádalo o azyl
Faymann stejně jako Merkelová na počátku migrační krize uplatňovali vstřícnou politiku vůči migrantům. V Rakousku s 8,7 miliony obyvatel požádalo loni o azyl 90.000 lidí.
V posledních měsících ale Vídeň začala prosazovat přísnější opatření. V lednu vláda zejména pod tlakem koaličních lidovců rozhodla, že letos přijme už jen 37.500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127.500. V úterý oznámila, že plánuje zavést kontroly na dalších dvanácti hraničních přechodech, a kontrolovat tak bude již prakticky celou jižní hranici.
Zpřísňování zřetelně v Rakousku souvisí i s tím, jak ve sněmech rakouských zemí i v průzkumech mínění v minulých měsících posilují pravicové populisté.
Autor: Euroskop
