Většina Němců chce omezení imigrace

29.02.2016
Euroskop, čtk

Dvě třetiny Němců věří, že se podaří integrovat běžence do společnosti, většina z nich ale žádá omezení počtu lidí, kteří do země přicházejí. Ukázaly to výsledky průzkumu společnosti Infratest Dimap, které dnes zveřejnila rozhlasová stanice NDR. Podle průzkumu mají Němci obavy, že kvůli uprchlické krizi vzroste zadlužení země, německý blahobyt ale podle nich v ohrožení není.

Patnáct procent dotázaných v průzkumu uvedlo, že se integrace uprchlíků podaří i bez omezení počtu příchozích. Podle 52 procent bude integrace běženců úspěšná, je však třeba, aby jich do země přicházelo méně než dosud.

Loni do Německa dorazilo téměř 1,1 milionu imigrantů, letos už to bylo víc než 100.000. O úspěšnosti integrace uprchlíků pochybuje 29 procent Němců, převážně to jsou voliči Alternativy pro Německo (AfD).

Průzkum také ukázal, že Němci žádají stanovení horní hranice pro počet přijímaných běženců. Podle 38 procent by roční omezení mělo být 200.000 osob, což požaduje bavorský premiér Horst Seehofer. Podle 17 procent by hranice měla být na půl milionu příchozích, podle tří procent na milionu.

Jedenáct procent dotázaných uvedlo, že by se počet běženců vůbec regulovat neměl, podle 21 procent by už do země neměl přijít nikdo. Neomezené přijímání běženců podporují zejména voliči postkomunistické Levice, úplné zastavení imigrace voliči AfD. Stoupenci ostatních stran podporují určení roční kvóty.


Merkelová strop odmítá

Stanovení horní hranice pro počet uprchlíků přijímaných do Německa ale v neděli večer znovu odmítla kancléřka Angela Merkelová. Nikdo by si podle ní neměl myslet, že jednostranné uzavírání hranic může problémy vyřešit. Zopakovala, že v uprchlické krizi je třeba najít celoevropské řešení a že stále sází na dohodu s Tureckem.

Průzkum rovněž ukázal, že 77 procent Němců má obavy ze zadlužení státu a obcí kvůli uprchlické krizi. Podle 72 procent bude obtížnější získat bydlení, 62 procent se obává růstu kriminality. Toho, že by se v Německu kvůli uprchlické krizi snížila životní úroveň, se však dotázaní nebojí. Podle 61 procent z nich žádný pokles blahobytu nehrozí.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek