Státy EU nesmějí trestat migranty za nelegální vstup vězením

08.06.2016
Euroskop, čtk

Migranti, kteří nelegálně překračují hranice některé z unijních zemí schengenského prostoru, nesmějí být kvůli tomuto činu trestáni vězením. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku.

Místo trestu by podle soudu měl dotčený stát využít takzvanou návratovou směrnici a vrátit migranta podle dohodnutých podmínek do země, odkud hranice překročil. Verdikt se vztahuje na běžence, kteří překračují vnitřní hranice schengenského prostoru a kteří tuto zónu bez vnitřních hraničních kontrol opouštějí.

Případ, ve kterém soud rozhodoval, se týkal Ghaňanky Séliny Affumové, kterou francouzská policie zadržela u vstupu do tunelu pod kanálem La Manche s falešnými belgickými cestovními doklady.

Věznění zpomaluje proces deportace

Affumovou úřady umístily do vazby za nelegální vstup na území Francie. Žena ale takový postup úřadů právě kvůli existenci návratové směrnice považovala za nezákonný. Francouzský soud se kvůli tomu obrátil na soudní dvůr s dotazem, zda v souvislosti s návratovou směrnicí je možné neunijního občana potrestat vězením za nelegální vstup do země.

Podle francouzského práva může soud uložit migrantům z nečlenských zemí za nelegální vstup do země až jeden rok vězení. Pokud jsou navíc tyto osoby podezřelé z trestných činů, za které hrozí vězení, mohou být umístěny do vazby. Podle mínění Soudního dvoru EU ale trestání migrantů jen kvůli nelegálnímu překročení hranic zpomaluje proces jejich vyhoštění do země původu či do tranzitní země.


Kdy je zadržování přípustné?

Dotčená směrnice stanoví, že nelegální migrant má třicet dní na to, aby zemi dobrovolně opustil. Pokud tak neučiní, může stát přistoupit k nucenému vyhoštění, které ale nesmí být provedeno za použití nepřiměřené síly či tak, aby to ohrozilo život migranta.

Verdikt dále připouští, že migrant může být zadržován až 18 měsíců, pokud hrozí, že jeho vyhoštění by mohlo být zmařeno. Tuto formulaci je možné podle BBC interpretovat jako riziko útěku. Zadržování je rovněž přípustné v případech, kdy dotčená osoba čelí deportačnímu nařízení, ale odmítá odcestovat, nebo již byla deportována a nyní se pokusila do země i přes zákaz opět nelegálně vstoupit.

BBC ve vysvětlení uvádí, že verdikt se nevztahuje na Dánsko, které je sice součástí schengenského prostoru, ale v případě justiční politiky EU má dojednanou výjimku. Platnost se nevztahuje ani na Irsko a Británii, které nejsou součástí Schengenu, neboť mají vlastní cestovní unii. Členy Schengenu nejsou ani unijní státy Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a Kypr.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek